Pracovní právo

Dění na úrovni ČR

Od 1. 1. 2007 vstoupí v účinnost nový zákoník práce zákon č. 262/2006, Sb. Do nové pracovněprávní úpravy byly promítnuty požadavky platného znění směrnice s přihlédnutím k vývoji jednání o novele. Za nejdůležitější změny v této oblasti lze označit, úpravu pracovní pohotovosti -  pracovní pohotovost bude moci být dohodnuta se zaměstnancem pouze na jiném místě odlišném od zaměstnavatele (§78 písm. h zákoníku práce), pouze kolektivní smlouvou lze prodloužit referenční období na 52 týdnů po sobě jdoucích. (§83).  Další legislativní změny budou záviset na konečné podobě směrnice.

Dopady na zaměstnavatele - u zaměstnavatelů, kteří organizují pracovní dobu a pracovní režimy s pracovní pohotovostí, může mít výsledná podoba definice pracovní pohotovosti a neaktivní doby pracovní pohotovosti ( dispečeři, důlní záchranáři, hasiči, aj.) značný dopad. Na druhé straně absence institutu pracovní pohotovosti vůbec a pouhá existence závazného výkladu na základě rozhodnutí  ESD by znamenala náklady ještě vyšší.

Dopady na zaměstnance - nepříznivý ekonomický dopad by mělo schválení povinnosti „sčítat“ pracovní dobu ve všech pracovních poměrech sjednaných zaměstnancem za současného schválení postupného zrušení opt-outu. To by znemožnilo poměrně vysokému počtu zaměstnanců zvýšit si svůj pracovní příjem v dalším pracovním poměru z důvodů udržení, resp. zvýšení životního standardu svých rodin.        

Odkazy na veškeré dokumenty a podrobný časový harmonogram naleznete v sekci Pracovní právo - Podrobný časový harmonogram a důležité dokumenty

Dění na úrovni EU

Jednání o podobě návrhu nejsou uzavřena. Dne 1. 6. 2006 se konalo zasedání Rady ministrů zaměstnanosti a sociálních věcí EU (EPSO), jejíž účastníci nedospěli ke konečné dohodě o návrhu novely směrnice o pracovní době. Rada odůvodňuje tuto patovou situaci značnými rozdíly v situaci na trzích práce v jednotlivých členských zemích.

Dne 19.10.2006 předložilo finské předsednictví v Radě EU nové návrhy, které by mohly překonat zablokovanou debatu ke směrnici o pracovní době.  Nový návrh počítá s tím, že si zaměstnanec bude moci zvolit delší než 48 hodinovou týdenní pracovní dobu (tzv. opt-out), pokud tuto možnost povolí členský stát. Původní návrh obsahoval přísnější podmínky pro uplatnění opt-out, např. nezbytnost dohody mezi sociálními partnery nebo kolektivní smlouvu, pokud u zaměstnavatele působí zástupci zaměstnanců oprávnění k těmto úkonům. Zároveň však finský návrh počítá se stropní hranicí 60 hodin týdně, nad níž již nepůjde aplikovat opt-out a která by se vypočítávala za období 6 měsíců. Členské státy, které by nevyužily opt-out, budou moci po dohodě či konsultaci se sociálními partnery vypočítat průměrnou týdenní pracovní dobu za období 12 měsíců.

Při projednávání v Radě ministrů 7.11.2006 nebylo o kompromisním návrhu finského předsednictví dosaženo dohody. Většina členských zemí sice hlasovala pro kompromisní návrh , proti se ale postavilo pět zemí v čele s Francií, kterým se nelíbilo, že návrh neobsahuje jasné datum pro ukončení britské výjimky, ale pouze její omezení a výhled na postupné stahování. Francie spolu s dalšími zeměmi usiluje o ukončení veškerých výjimek. Tvrdí, že 48 hodinový pracovní týden chrání zaměstnance před zneužíváním zaměstnavateli a před zdravotními úrazy. Velká Británie proti pokusům ukončit výjimku již dva roky bojuje. Tvrdí, že delší pracovní doba zvyšuje flexibilitu pracovního trhu, podporuje hospodářský růst a snižuje nezaměstnanost.

Koncem listopadu 2006 zveřejnila Evropská komise Zelenou knihu nazvanou "Modernizace praovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století". Zelená kniha pokrývá celou oblast pracovního práva a týká se tedy i oblasti pracovní doby. Zelená kniha ukazuje možné směry regulace pracovního práva a možného přesunu větších pravomocí v této oblasti na evropskou úroveň. K Zelené knize se vyjádřily všechny významné evropské i české asociace.

Odkazy na veškeré dokumenty a podrobný časový harmonogram naleznete v sekci Pracovní právo - Podrobný časový harmonogram a důležité dokumenty