Unijní mix informací právě pro vás

Krátký přehled informací, které by vás mohly zajímat, opět na této stránce přináší CEBRE. Její specialisté pro vás vybírají ty, které se tak jako tak dotýkají vašeho podnikání či manažerského rozhodování. Mohou však být také inspirací, navigací, doplňkem k tomu, co právě řeší vaše firma nebo k čemu se hodlá vyjádřit. Evropské instituce neplatí včas

Evropský veřejný ochránce práv, P. Nikiforos Diamandouros, upozornil, že od vzniku institutu Evropského ombudsmana v roce 1995 již bylo přijato mnoho stížností na opožděnost plateb všech evropských institucí. V roce 1999 pak ombudsman začal šetřit z vlastní iniciativy opožděné platby Komise (do této doby evidoval 63 případů). V roce 2007 bylo zjištěno, že 20 % všech plateb Komise není placeno včas. Ombudsman proto vyzval širokou veřejnost, aby mu zaslala návrhy a podněty ohledně opož­děných plateb Evropské komise. Firmy, neziskové nevládní organizace, ale i jednotlivci tak mohou učinit formou připomínek do 31. března, a to ve všech 23 oficiálních jazycích. Ombudsman ne­může vydat rozhodnutí pro změnu platebních pravi­del, může však Komisi doporučit přijmout vhodná opatření, která opožděným platbám zamezí.

Revize směrnice o opožděných platbách – tvrdší tresty pro veřejné orgány?

Loni v dubnu předložila Evropská komise návrh na revizi směrnice, která bojuje s opožděnými plat­bami. Průměrná opožděná platba veřejných orgánů v Evropě činí 37 dní (pro smlouvy se splatností do 30 dní), čímž je staví do pozice nejhorších neplatičů. Evropská komise tak navrhla, aby byly pro veřejné orgány, které své závazky nesplácí včas, nastaveny tvrdší tresty než pro neplatiče podnikatele. Uvedla, že vedle úroků, které začínají běžet v případě opož­děné platby prvním dnem po datu splatnosti, budou muset veřejné orgány také platit paušální 5% sankci. Stanovila max. 30denní dobu splatnosti pro veřejné orgány, až na některé výjimky. Návrh také předpo­kládá úhradu výdajů vzniklých v souvislosti s vy­máháním platby. Členské státy se při vyjednávání v Radě této paušální sazbě velmi brání, a dokonce ji samy během vyjednávání z návrhu odstranily. Ev­ropský parlament je však konstruktivnější. Přiznává, že veřejné orgány jsou v mnohem lepší pozici než sami podnikatelé, a proto by měly jít příkladem. Europoslanci tudíž sankci vítají. Navrhují však adekvátnější postup, a to progresivní sankci, která bude navyšována v závislosti na vzrůstající dlužné lhůtě, případně se bude odvíjet od výše dlužné částky. Europoslanci volají po informačních kampaních v této oblasti, zjednodušení administrativy a využívání elektronických nástrojů a preventivních opatření ve formě etických kodexů.

EU bojuje s neplatiči daní

Ministři zahraničí členských států EU se 19. led­na 2010 shodli na balíčku opatření, který umožňuje efektivněji bojovat proti neplatičům daní. Balíček odstraňuje řadu překážek, které dříve nedovolovaly stíhání nepla­tičů mimo území státu. Spokojenost s tímto výsledkem vyjádřil i komisař pro oblast daní a celní unie László Kovács. Dohody se ovšem nepodařilo dosáhnout u jiného návrhu, který se týkal možnosti úřadů sdílet informace o osobách podezřelých z daňových úniků. Proti byly především Rakousko a Lucembursko, tedy země se silnou tradicí bankovního tajemství. Bojí se především toho, že návrh sníží konku­renceschopnost bankovních institucí proti institucím mimo EU. Nicméně debata bude pokračovat a vyřešení situace je i jedním z cílů španělského předsednictví.

Evropa přechází na obnovitelné zdroje

Evropská asociace pro větrnou energii (EWEA) oznámila výsledky plnění předsevzetí, které si Ev­ropská unie před několika lety dala v oblasti obno­vitelných zdrojů. Cílem EU je do roku 2020 zvětšit procentuální podíl energie vyrobené z obnovitel­ných zdrojů na 20 % celkově spotřebované energii. Podle analýzy EWEA jde EU pevně za svým cílem a možná že výsledek i nepatrně překročí hranici 20 %. Podle dosavadních výsledků se zdá, že zá­vazek se nepodaří splnit pouze šestici zemí, a to Belgii, Bulharsku, Dánsku, Itálii, Lucembursku a Maltě. Zbytek členských států buď požadované limity splní, nebo dokonce mírně překoná. Česká republika podle analýzy patří do skupiny plnících států, Slovensko dokonce navýší podíl o více než je požadovaných 20 %. Ze všech států EU se pro­zatím nejlépe daří Španělsku.

Europoslanci schválili nový nástroj na podporu zaměstnanosti a podnikání

Poslanci Evropského parlamentu se 11. února dohodli na programu financování tzv. microfi­nance facility, který má podpořit nezaměstnané při zakládání malých podniků (tj. pomoci při získávání úvěrů). Celkově je pro začínající pod­nikatele během nastávajících čtyř let připraveno 100 milionů euro. Peníze budou pocházet ze dvou zdrojů – 60 milionů euro bude pocházet z programu Progress, zbývajících 40 milionů euro ze zatím nerozdělených peněz rozpočtu EU. Pro rok 2010 je Komisí a Parlamentem na financování tohoto programu vyhrazeno již 25 milionů euro z rozpočtu EU. Předpis vstoupí v účinnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku. Jednání týkající se financování pro­bíhala mezi členy výboru Parlamentu pro za­městnanost a sociální věci (EMPL) a zástupci španělského předsednictví. Posléze byla dohoda schválena v Parlamentu, poté co se pro její schválení přiklonilo 511 poslanců.

Alena Vlačihová, CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU (podporováno CzechTrade)