2.1. Co je to rozvojová spolupráce?
2.2. Programy zahraniční pomoci EU
3. Nástroje zahraniční pomoci EU
3.1. Nástroj IPA
3.2. Nástroj ENPI
3.3. Nástroj DCI
3.4. Nástroj EDF
4. Typy a rady
5. Sektorové semináře
Brožura: Zahraniční pomoc EU
BusinessInfo.cz - všeobecné informace o zahraniční pomoci EU
BusinessInfo.cz - dotazník o zahraniční rozvojové spolupráci pro firmy
2.1. Co je to rozvojová spolupráce Evropské unie?
Zájmem Evropské unie je bránit chudobě, nestabilitě a konfliktům ve světě. Z tohoto důvodu je důležitou politikou Evropské unie zahraniční pomoc třetím zemím. Zahraniční pomoc EU je poskytována ze zdrojů společného rozpočtu Evropských společenství a z tzv. Evropského rozvojového fondu (EDF. Zahraniční pomoc EU je poskytována na základě širokého spektra regionálně nebo tematicky zaměřených programů, které jsou vypracovány Evropskou komisí (EK).
Vnější působení EU (EU jako globální partner) zůstává jednou z priorit v rámci současné finanční perspektivy, stanovující rámec pro alokaci prostředků v letech 2007 až 2013. Evropská komise v dokumentu „Budování naší společné budoucnosti“ řadí Evropu jako silného globálního aktéra mezi tři klíčové priority (vedle udržitelného rozvoje EU a konceptu evropského občanství).
Následující Zprávy uvádí výši a aktuální využití finančních prostředků, které v uplynulém období směřovaly na zahraniční pomoc EU:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0335:FIN:EN:PDF
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2010:0773:FIN:EN:PDF
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0296:FIN:EN:PDF
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2009:0831:FIN:EN:PDF
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0379:FIN:EN:PDF
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2008:2062:FIN:EN:PDF
2.2. Programy zahraniční pomoci EU
Programy zahraniční pomoci EU jsou buď roční, nebo víceleté programy spolupráce EU s třetími zeměmi vymezené především podle svého regionálního zaměření. Pro každé teritorium existují jak bilaterálně zaměřené programy, tak také sektorově zaměřené programy, které pokrývají více zemí v daném regionu, a regiony, na které se vztahuje zahraniční pomoc EU, jsou vymezeny následovně:
EU pro potřeby implementace těchto programů zahraniční pomoci na období 2007–2013 disponuje souborem tzv. vnějších finančních nástrojů EU, které stanoví, za jakých podmínek a jakým konkrétním způsobem lze unijní finanční prostředky na tyto programy uvolnit:
Politika rozšíření a její cíle jsou podporovány finančním nástrojem IPA, jenž se zaměřuje na provedení reforem potřebných pro plánovaný vstup kandidátských a potenciálních kandidátských států do EU a přípravu těchto zemí na čerpání (strukturálních) programů a (kohezních) fondů určených pro členské země.
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:210:0082:0093:EN:PDF
Politika sousedství se opírá o finanční nástroj ENPI, který mohou čerpat země bezprostředně sousedící s EU za účelem provedení politických a ekonomických reforem, jež zmírní rozdíly mezi sousedními státy a EU.
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:310:0001:0014:EN:PDF
Pro realizaci rozvojové spolupráce, jejímž cílem je dosáhnout omezení chudoby, udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje a hladkou a postupnou integraci rozvojových zemí do světového hospodářství, slouží finanční nástroj DCI.
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:378:0041:0071:EN:PDF
Aby bylo dosaženo cílů pro každou jednotlivou zemi co možná nejúčinněji, jsou regionální programy IPA tvořeny z následujících složek (komponent):
I. pomoc v přechodném období a budování institucí
II. přeshraniční spolupráce (s členskými státy EU a s dalšími zeměmi, které jsou způsobilé pro NPP)
III. regionální rozvoj (rozvoj dopravy, životního prostředí a hospodářství)
IV. rozvoj lidských zdrojů (posilování lidského kapitálu a boj proti jakýmkoli formám vyloučení ze společnosti)
V. rozvoj venkova
Komponenty I a II mohou využít všechny země. Komponenta I zahrnuje budování institucí a s tím i spojené finanční náklady na přechodná období a stabilizaci regionu. K realizaci této komponenty slouží každoroční národní programy a programy společné pro několik přijímajících zemí najednou. Komponenta II podporuje přeshraniční spolupráci mezi kandidátskými a potencionálními kandidátskými zeměmi navzájem a mezi nimi a členskými státy. Může se z ní financovat také účast zemí přijímající pomoc ze strukturálních fondů pro mezistátní spolupráci nebo případně účast na programech spolupráce pobřežních oblastí v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI).
Komponent III, IV a V se mohou účastnit pouze kandidátské země. Tyto komponenty mají za úkol připravit řízení strukturálních a kohezních fondů a fondů pro rozvoj venkova po vstupu těchto zemí do EU.
Kandidátské země jsou Chorvatsko, Island, Černá Hora, Turecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Potenciální kandidátské země jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko včetně Kosova podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244.
Více informací k plánovanému využití těchto regionálních programů IPA jednotlivými státy zde:
http://ec.europa.eu/enlargement/how-does-it-work/financial-assistance/planning-ipa_en.htm
Za účelem rozvíjení vztahů mezi přímými sousedy na Východě a Jihu Evropy uplatňuje EU politiku sousedství. Výjimku tvoří Rusko, se kterým EU spolupracuje na základě strategického partnerství. V rámci politiky sousedství a partnerství (včetně Ruska) pak EU pro těchto 17 zemí přijala nový finanční nástroj ENPI - Nástroj evropského sousedství a partnerství, jehož cílem je posílení spolupráce s bezprostředními sousedy EU tak, aby byl vytvořen prostor sdílených hodnot, stability, prosperity, bezpečí a dobrého sousedství. Jeho strategickým cílem je přispět ke zlepšení a prohloubení především ekonomické a regionální integrace prostřednictvím širokého spektra jednotlivých oblastí spolupráce.
Finanční prostředky vyčleněné na ENPI pro současný finanční rámec 2007 - 2013 přitom činí 11,2 mld. EUR.
V rámci cíle omezení chudoby, udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje, společně s postupnou integrací rozvojových zemí do světového hospodářství a za účelem naplnění rozvojových cílů tisíciletí zaměřuje EU svoji rozvojovou spolupráci na 48 zemí Asie, Střední Asie, Latinské Ameriky, Blízkého východu a Jižní Afriky, jejíž účelovost zvyšuje prostřednictvím finančního nástroje DCI - Nástroj pro rozvojovou spolupráci. Tento nástroj vedle realizace vlastní rozvojové politiky EU dále podporuje i doprovodná opatření a pět tématických programů, které jsou vedle programů bilaterální spolupráce přístupné i státům ACP a ENPI. Zvláštní pomoc je přitom věnována 18 zemím ACP, které provedly v souladu se stanovenými požadavky reformy v sektoru cukru.
Finanční prostředky na ENPI v tomto teritoriu pro současný finanční rámec 2007 - 2013 přitom činí 16,9 mld. EUR.
V rámci rozvojové politiky je pak rozvojová pomoc poskytována především státům Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří (země ACP), která je financována z EDF (Evropského rozvojového fondu)
Hlavním nástrojem rozvojové spolupráce EU pro země Afriky, Karibiku a Tichomoří (ACP) a pro zámořská území EU (OCT) je
EDF - Evropský rozvojový fond: tento fond není součástí společného rozpočtu EU, ale je tvořen zvláštními příspěvky členských států EU. Evropská komise jeho prostřednictvím poskytuje pomoc různým sektorům, které ovlivňují ekonomiku a sociální soudržnost v rozvojových zemích, a cílem programů EDF je podpora hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje zemí a posílení míru a politické stability v regionu. V centru pozornosti pak přitom vždy stojí zejména potírání chudoby v jednotlivých zemích.
Zapojení do programů zahraniční pomoci EU
Důležité je na samém začátku zdůraznit, že tendrová řízení i většina výzev v rámci programů zahraniční pomoci EU jsou spravovány jednotlivými Delegacemi Evropské komise ve třetích zemích, popřípadě přímo Evropskou komisí z Bruselu či speciálně vytvořeným sekretariátem daného programu, a nikoli státními úřady v ČR. Subjekty, které se o tyto programy uchází, musí nejen prostředí v těchto třetích zemích znát, ale mít také dostatečnou kapacitu pro přípravu a vlastní realizaci této účasti za hranicemi ČR.
Co je k účasti potřeba znát?
Programy zahraniční pomoci EU podléhají systému víceletého programování, který je založen na několika fázích. V současné době se plánování a veškerá implementace týká sedmiletého finančního rámce 2007-2013.
Právním základem každého programu zahraniční pomoci EU je zvláštní Nařízení, které stanovuje cíle, priority, příjemce finanční podpory, prostředky i způsob implementace programu. Podrobnější prováděcí pravidla pak jsou v závislosti na konkrétním regionu světa stanovována v Nařízeních přijímaných ze strany Evropské komise.
Strategické dokumenty definují priority každého programu na úrovni státu – CSPs (Country Strategy Papers) nebo regionu – RSPs (Regional Strategy Papers) a tyto dokumenty tvoří základní rámec vzájemné kooperace mezi EU a danou zemí (regionem), analyzují výchozí stav, definují cíle a uvádějí prioritní sektory spolupráce. České subjekty, které v daném ohledu zamýšlejí podnikat rozvojové aktivity v příslušné zemi, by měly velmi dobře znát dané teritoriální programy EU nejen pro danou zemi, ale i pro celý region.
Víceleté indikativní finanční rámce – MIFFs (Multi-annual Indicative Financial Frameworks) představují důležitý mezičlánek mezi strategickými dokumenty a operačními akčními plány. Vedle zaměření a určení možných forem programů, tyto dokumenty a víceleté plánovací dokumenty NIPs/ MIPDs (National Indicative Plans/ Multi-annual Indicative Planning Documents) stanovují podrobnosti ohledně finančních alokací na období cca 3 let, způsoby řízení projektů, indikativní termíny a u každého z programů rovněž i daný okruh „příjemců“.
Jak se mohou do programů zahraniční pomoci EU zapojit české firmy?
V případě, že má firma zájem účastnit se programů zahraniční pomoci EU, základní krok představuje seznámení s příslušným národním strategickým dokumentem. Strategické dokumenty lze nalézt na internetových stránkách Evropské komise:
Důležité je nicméně přesně znát pravidla implementace a podmínky účasti, které jsou v obecné rovině identické pro všechny programy. Je nutné sledovat aktuální příležitosti v podobě připravovaných a vypsaných výběrových řízení a výzev k předkládání projektů. Tyto informace jsou velmi jednoduše a přehledně dostupné na internetových stránkách provozovaných opět Úřadem pro spolupráci EuropeAid, a to ve zvláštní sekci s názvem Funding - http://ec.europa.eu/europeaid/work/funding/index_en.htm, kde jsou k dispozici i příslušné roční akční plány na jednotlivá léta a další důležité informace:
Sektorové semináře k programům zahraniční pomoci EU mají svoji tradici již od roku 1998. Jejich prostřednictvím získávají firmy potřebné informace o tom, jaké programy zahraniční pomoci EU jsou v konkrétním sektoru (např. doprava, vodní hospodářství, energetika, vzdělávání) k dispozici a kde bude (v následujícím období) probíhat jejich aktuální implementace. Těchto seminářů, které společně s národními organizacemi na podporu obchodu a vybranými partnery organizují Stálá zastoupení (SZ) členských zemí EU se díky
mohou účastnit i české firmy. Semináře se konají dvakrát ročně v Bruselu a mají podobu celodenních setkání. Firmy zde získají informace od zástupců Evropské komise o aktuálním stavu programů a o nových iniciativách. Seminář také poskytuje prostřednictvím networkingu příležitost podělit se o zkušenosti s podnikateli z ostatních členských zemí EU, kteří se programů zahraniční pomoci již účastní, a zejména i navázat kontakty se zkušenějšími a potenciálními partnery.
Zájem o rozvojovou spolupráci ze strany českých firem narůstá. V roce 2008 se počet úspěšných uchazečů z ČR zvýšil meziročně z 3 na 9, a celkový příjem z těchto programů přesáhl v meziročním srovnání částku 334 miliónů korun.
V ČR pak více informací k programům zahraniční pomoci EU možno získat i zde:
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR | BusinessInfo.cz | CzechInvest | CzechTrade | CZELO-Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj | Euractiv.cz | Euro Info Centrum | Euroskop | Hospodářská komora České republiky | Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR | měsíčník Podnikatel | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Stálé zastoupení ČR při EU | Svaz chemického průmyslu | Svaz obchodu a cestovního ruchu | Svaz průmyslu a dopravy ČR | Technologické centrum AV ČR