Podrobné informace
Dění na úrovni EU
Dění na úrovni České republiky
Dění na úrovni České republiky
Obsah:
1. Platná komunitární právní úprava v oblasti vymahatelnosti práva
2. Instrumenty zjednodušující získání informací potřebných pro přeshraniční soudní spor
3. Budoucnost vymahatelnosti práva v EU
1. Platná komunitární právní úprava v oblasti vymahatelnosti práva
Nařízení Rady (ES) 44/2001 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozsudků v civilních a obchodních věcech (nařízení Brusel I):
Tento právní předpis nebyl implementován do českého právního řádu prostřednictvím vydání zvláštního národního právního předpisu, soudy jsou povinny nařízení aplikovat přímo.
Nařízení 805/2004 o evropském exekučním titulu pro nesporné pohledávky:
Soudy jsou povinny nařízení aplikovat přímo, jelikož však použití nařízení způsobovalo aplikační problémy a nařízení nebylo v praxi české justice dostatečně využíváno, s účinností od 31. 5. 2006 bylo ustanovení o řízení o evropském exekučním titulu novelou č. 233/2006 Sb. včleněna do Občanského soudního řádu (ustanovení § 200 ua).
V OSŘ tak byl jednak zakotven přímý odkaz na nařízení o evropském exekučním titulu a jeho použití v případech, že soudní rozhodnutí, soudní smír nebo úřední listina předložené soudu splňují příslušné podmínky a oprávněný navrhne potvrdit je jako evropský exekuční titul. OSŘ též stanovuje příslušnost soudu k potvrzování listin jako evropských exekučních titulů – příslušným je ten soud, který rozhodoval o věci v době, kdy byly splněny podmínky nesporného vzniku nároku, resp. kdy tento nárok vznikl. Účastníkem řízení o potvrzení evropského exekučního titulu je oprávněný a proti rozhodnutí soudu o jeho potvrzení není přípustné odvolání.
2. Instrumenty zjednodušující získání informací potřebných pro přeshraniční soudní spor
Evropská soudní síť ve věcech občanských a obchodních
Členství ČR v tomto uskupení zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti ČR, konkrétně jeho odbor mezinárodní a odbor Evropské unie. Zaměstnanci ministerstva se účastní pravidelných jednání Sítě a jsou v kontaktu s jejími členy z ostatních členských států. Pravidelně také informují o její činnosti.
Pro více informací se lze obrátit na:
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2
Tel.: +420 221 997 111
E-mail: Mezinárodní odbor – om@msp.justice.cz; Odbor Evropské unie – soei@msp.justice.cz
Web: ww.justice.cz
Evropský justiční atlas
Správu informací v Evropském soudním atlasu ve věcech občanských a obchodních zajišťují za ČR pracovníci Ministerstva spravedlnosti, kteří jsou členy Evropské soudní sítě. Správnost informací je pravidelně kontrolována a aktualizována. Pro případ nejasností a pro radu o praktickém používání atlasu, který má sloužit jako pomůcka jak soudcům, tak účastníkům řízení, lze kontaktovat Ministerstvo spravedlnosti (kontakty viz výše).
Právní zastoupení v přeshraničních sporech
Transpoziční lhůta pro převedení směrnice o zpřístupnění spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech do vnitrostátního práva členských států EU vypršela dnem 30. 11. 2004.
K provedení směrnice byl vydán zákon č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech, který nabyl účinnosti až dne 14. 12. 2004. Na základě tohoto zákona přijímá mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti ČR žádosti o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech. Žadateli je po splnění podmínek přidělen zástupce oprávněný k právnímu zastupování v přeshraničním sporu; více informací lze nalézt na stránce Ministerstva spravedlnosti zde: http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=387&d=35918.
3. Budoucnost vymahatelnosti práva v EU
Vyjednávání o nařízení o evropském platebním rozkazu
Gescí pro negociace o textu nařízení za ČR bylo pověřeno Ministerstvo spravedlnosti ČR. Rámcové pozice a jiné dokumenty pro vyjednávání nebyly zveřejněny, dle informací z MSp ČR nicméně od počátku návrh Komise podporovala a v průběhu vyjednávání akcentovala zejména nutnost přesného a jasného stanovení pravidel řízení o evropském platebním rozkazu tak, aby nedocházelo k interpretačním nejasnostem a následně aplikačním nedostatkům a aby současně bylo nařízení pro české soudy, jejichž materiální a personální vybavenost je vzhledem ke zvyklostem v ostatních členských státech EU velmi nízká, snadno aplikovatelné.
Při posledních jednáních v Radě EU ČR kompromisní výslednou verzi návrhu bezvýhradně podpořila.
Vyjednávání o nařízení o evropském řízení ve věcech pohledávek nízké hodnoty (tzv. Small Claims Procedure)
Rovněž v případě tohoto předpisu bylo gescí pověřeno Ministerstvo spravedlnosti ČR. Ačkoli rámcové pozice a jiné materiály dokumentující pozici ČR nejsou veřejně k dispozici, bylo informací na Ministerstvu spravedlnosti zjištěno, že pozice ČR zde je obdobná, jako u návrhu nařízení o evropském platebním rozkazu.
ČR tedy návrh v obecné rovině vítá jako užitečný instrument, který povede ke zjednodušení, zrychlení a zlevnění řízení zejména o peněžních pohledávkách v rámci EU a ke zlepšení vymahatelnosti práva v přeshraničních sporech v rámci EU, po celou dobu projednávání návrhu v Radě EU se nicméně obávala těch ustanovení, které stanovují dílčí velmi krátké lhůty k rozhodování soudům a které hovoří o užívání technických prostředků (pro účely distančního vedení řízení – tj. videokonferencí, e-mailových konferencí, telefonického spojení s účastníky řízení a ostatními zainteresovanými osobami), které jsou pro české soudy nedostupné. Současně prosazovala přístup, v jehož rámci se obsah nařízení neměl překrývat s ostatními instrumenty práva ES, které upravují civilní soudní řízení v rámci EU tak, aby nedocházelo k problémům při implementaci nařízení.
Při posledních jednáních v Radě EU ČR kompromisní verzi návrhu podpořila.
Vyjednávání o směrnici o alternativním řešení sporů
V ČR je v současné době jediným institucionalizovaným alternativním způsobem řešení sporů rozhodčí řízení dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Návrhem směrnice má být zejména zavedení institucionalizované mediace v občanských a obchodních věcech.
Informace o dalším vývoji naleznete v rubrice Vymahatelnost práva - Poslední vývoj.
Dění na úrovni EU
Obsah:
1. Platná komunitární právní úprava v oblasti vymahatelnosti práva
2. Instrumenty zjednodušující získání informací potřebných pro přeshraniční soudní spor
3. Budoucnost vymahatelnosti práva v EU
1. Platná komunitární právní úprava v oblasti vymahatelnosti práva
V současné době Evropské společenství aplikuje několik instrumentů, které slouží jednak soudům při přeshraniční spolupráci ve věcech občanských a obchodních a jednak účastníkům řízení o přeshraničních civilních a obchodních sporech.
Základními právními předpisy jsou:
Nařízení Rady (ES) 44/2001 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozsudků v civilních a obchodních věcech (nařízení Brusel I):
Bylo vydáno na základě závazku obsaženého v Luganské úmluvě o soudní příslušnosti a výkonu rozsudků v civilních a obchodních věcech z r. 1988.
Jde o přímo aplikovatelný komunitární instrument, dle kterého soudy v rámci EU určují svou příslušnost k projednání sporů a dle něhož jsou v EU automaticky dle potvrzení na jednotné evropské doložce právní moci a doložce vykonatelnosti uznávány rozsudky soudů z jiných států EU.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 805/2004 o evropském exekučním titulu pro nesporné pohledávky:
Na základě tohoto přímo použitelného nařízení lze u soudu, který ve věci rozhodoval, případně u soudu příslušného pro oprávněného z exekuce, podat návrh na potvrzení pravomocného soudního rozhodnutí, soudního smíru nebo úřední listiny jako přímo vykonatelného evropského exekučního titulu.
Prostřednictvím procedury dle tohoto nařízení odpadá proces uznávání a potvrzování vykonatelnosti soudního rozhodnutí dle nařízení Brusel I. Za přímo vykonatelnou na území celé EU může být rovněž označena jiná listina než rozsudek soudu, zejména soudem schválený smír, usnesení, platební rozkaz, předběžné opatření, ale i veřejné listiny sepsané a vykonatelné v jednom smluvním státě jako např. notářské zápisy s doložkou vykonatelnosti.
Další instrumenty v oblasti přeshraniční soudní spolupráce v civilních věcech
Přímo aplikují soudy v EU a které mají vliv na postavení účastníků soudního řízení:
- Nařízení Rady (ES) 1206/2001 o spolupráci soudů členských států voblasti zajišťování důkazů vcivilních a obchodních věcech: je instrumentem zjednodušujícím přeshraniční provádění důkazů – na základě žádosti soudu, který vede řízení, je jakýkoliv dožádaný soud vrámci EU povinen provést ve stanovených lhůtách vyžádané dokazování pro účely řízení u dožadujícího soudu;
- Nařízení Rady (ES) 1348/2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností vcivilních a obchodních věcech: cílem je zefektivnit a urychlit předávání soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních, nařízení ktomuto účelu upravuje předávání prostřednictvím předávajících a přijímacích soudních i mimosoudních orgánů, předávání konzulárními a diplomatickými cestami, doručování poštou a přímé doručování;
- Nařízení Rady (ES) 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000: je speciálním právním předpisem pro uznávání soudních rozhodnutí ve věcech rodinného práva, na jeho základě jsou rozhodnutí vydaná vjednom členském státě EU uznatelná, aniž by byla nutná další zvláštní procesní opatření, a to pouze na základě vydání prohlášení o vykonatelnosti rozhodnutí, které na žádost účastníka řízení vydá soud, který ve věci rozhodoval.
2. Instrumenty zjednodušující získání informací potřebných pro přeshraniční soudní spor
Evropská soudní síť ve věcech občanských a obchodních
Jedná se o kontaktní síť pracovníků soudních a správních orgánů členských států EU, která byla vytvořena na základě Rozhodnutí Rady v r. 2001 a jejímž cílem je výměna informací sloužících pro zjednodušení soudní spolupráce v civilních a občanských věcech.
Cílem je zjednodušit přístup ke spravedlnosti a soudům v členských státech EU jejím občanům. Na informačních stránkách http://europa.eu.int/comm/justice_home/ejn/ poskytuje Evropská soudní síť základní informace o způsobu úpravy nejčastějších oblastí problematiky týkajících se soudního řízení v občanských a obchodních věcech v právních řádech jednotlivých států EU.
Na jaře roku 2006 zpracovala Evropská komise zprávu o prvních pěti letech fungování ESS, která je k dispozici i v češtině.
Evropský justiční atlas
Evropský soudní atlas pro věci občanské a obchodní je produktem činnosti Evropské soudní sítě a funguje (plně i v ČJ) na internetové adrese:
http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/index_cs.htm
Jeho cílem je co nejvíce prakticky zjednodušit a uživatelsky zpříjemnit vyhledání informací o příslušnosti soudů, doručování písemností, zajištění právní pomoci a důkazů v soudním řízení, uznání a výkonu rozhodnutí a odškodnění obětí trestných činů v rámci Evropské unie.
Právní zastoupení v přeshraničních sporech
Na základě Zelené knihy o právní pomoci v civilních věcech z roku 2000 začala Evropská komise vyvíjet strategii ke zpřístupnění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci EU. K tomuto účelu byla vydána Směrnice Rady (ES) 2003/8/ES o zpřístupnění spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech.
Obsah směrnice byly členské státy EU povinny implementovat do svého právního řádu nejpozději k 30. 11. 2004 a zajistit tak všem svým občanům přístup k právní pomoci v jiných členských státech. Prováděním jsou pověřena obvykle ministerstva spravedlnosti členských států.
3. Budoucnost přeshraniční vymahatelnosti práva v EU
Vyjednávání o nařízení o evropském platebním rozkazu:
Nařízení bylo Evropskou komisí předloženo na základě předchozí Zelené knihy o evropském platebním rozkazu a o opatřeních ke zjednodušení a zrychlení řízení ve věcech malých pohledávek z roku 2002. Poté, co Komise na počátku roku 2003 shrnula doručené odpovědi na otázky položené v Zelené knize, začala pracovat na konkrétních návrzích instrumentů, které povedou ke zjednodušení řízení v přeshraničních sporech v rámci EU.
Prvním z nich byl návrh nařízení o evropském platebním rozkazu, který byl Evropskou komisí předložen v květnu roku 2004. Na sklonku roku 2005 návrh projednal Evropský parlament, v roce 2006 se jím dále zabývala na pracovní úrovni Rada EU.
Jedná se o přímo použitelný komunitární instrument, na jehož základě budou na návrh podaný na specielním „evropském“ formuláři rozhodovat v rámci zrychleného řízení soudy ve všech členských státech EU. Pokud žalovaný nepodá ve lhůtě do tří týdnů ode dne vydání platebního rozkazu odpor, platební rozkaz okamžitě nabude právní moci a může být potvrzen jako evropský exekuční titul přímo vymahatelný ve všech členských státech.
Vyjednávání o nařízení o evropském řízení ve věcech pohledávek nízké hodnoty (tzv. Small Claims Procedure)
Rovněž zavedení tohoto instrumentu je plánována na základě Zelené knihy Komise z roku 2002. Na jejím základě předložila Evropská komise v březnu 2005 návrh nařízení o evropském řízení ve věcech pohledávek nízké hodnoty. Navrhovaným nařízením má být zavedeno zrychlené řízení, které by se mělo na návrh žalobce jako alternativa k běžnému soudnímu řízení dle národních právních předpisů aplikovat v případech, kde se jedná o peněžité plnění ve výši do ekvivalentu částky 2000 eur.
Základní principy řízení o tzv. Small Claims:
- řízení bude písemné, osobní přítomnost účastníků řízení na jednání soudu vzásadě nebude vyžadována;
- veškeré soudní písemnosti i návrhy účastníků vřízení budou činěny na specielních formulářích, jejichž vzory tvoří přílohu nařízení;
- nařízením budou zavedeny alternativní distanční způsoby vedení řízení a shromažďování důkazů jako je videokonference, e-mailová konference, telefonický kontakt súčastníky řízení a svědky apod.;
- mělo by být dosaženo zrychleného rozhodování soudu i činění procesních úkonů účastníky řízení, a to ve lhůtách určených nařízením; tím by mělo být rovněž zamezeno možným průtahům vřízení;
- cílem zavedení novinek by mělo být zefektivnění, zkrácení a zlevnění řízení.
Vyjednávání o směrnici o alternativním řešení sporů
Komise publikovala v dubnu 2002 Zelenou knihu o alternativním řešení sporů v občanských a obchodních věcech, na jejím základě poté předložila v říjnu 2004 návrh směrnice o alternativním řešení sporů v občanských a obchodních věcech (tzv. „směrnice o ADR“ z anglického „alternative dispute resolution“). Na znění směrnice se Rada ministrů shodla již v roce 2005, společný postoj však nebyl dosud publikován.
Metodami alternativního řešení sporů jsou mimosoudní postupy při řešení občanskoprávních nebo obchodních sporů, kdy strany obvykle hledají vyřešení sporu za pomoci nestranného prostředníka.
Výhody takových postupů jsou:
- zkrácená délka řízení,
- menší formálnost jednání mezi stranami a prostředníkem,
- snížení nákladů řízení oproti soudnímu řízení
- posílení právní jistoty prostřednictvím okamžitého nabytí právní moci rozhodnutí.
Informace o dalším vývoji naleznete v rubrice Vymahatelnost práva - Poslední vývoj.




