Státní podpory

Dění na úrovni  České republiky 

Obsah:  

1.      Cíl

2.      Způsob implementace evropské legislativy do českého práva

1. Cíl

Vyhovět požadavkům stávající evropské legislativy v oblasti ochrany hospodářské soutěže na jednotném vnitřním trhu, nedat podnět k možnému střetu s Evropskou komisí tím, že:

• bude naplňována stávající legislativa v oblasti přidělování státních podpor,
• bude přesně, úplně a včasně prováděna požadovaná notifikace poskytnutých státních podpor Evropské komisi (gestorem je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže).

2. Způsob implementace evropské legislativy do českého práva

Evropské předpisy v oblasti poskytování státní podpory mají legislativní formu nařízení, což je právní instrument přímo použitelný na případy spadající do jeho působnosti.

V souvislosti s implementací relevantních nařízení (zmocňovacího nařízení, nařízení o podpoře de minimis a nařízení upravujících blokové výjimky) byly v ČR zejména přijaty:

• k provedení nařízení o poskytování státní podpory na zaměstnanost: nařízení vlády č. 515/2004 Sb. o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, které s účinností od 1. 10. 2004 zejména stanovilo:
• v § 2, že výše hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek činí v územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v České republice 35 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců,
• v § 5, že má-li být jednotlivému zaměstnavateli poskytnuta hmotná podpora rekvalifikace nebo školení, jejíž hodnota na jeden projekt přesahuje v době podání záměru získat investiční pobídky částku odpovídající 1 000 000 eur, vyžaduje se k jejímu poskytnutí předchozí oznámení a schválení Evropskou komisí.

• k provedení nařízení o státních podporách pro malé a střední podniky: zákon č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů;
• za účelem implementace procesních ustanovení o státních podporách zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje byly s účinností od 1. 5. 2005 provedeny tyto změny:
• • veškerá rozhodovací pravomoc Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věcech posuzování slučitelnosti veřejné podpory se společným trhem přešla na Evropskou komisi
  • ÚOHS se stal centrálním koordinačním, poradenským, konzultačním a monitorovacím orgánem v oblasti veřejné podpory,
  • ÚOHS přitom spolupracuje s poskytovateli před oznámením veřejné podpory Komisi (např. při školení poskytovatelů; při rozhodování, zda se jedná o veřejnou podporu, jakou formou je potřeba podporu oznámit či notifikovat; při zajištění neformálních dotazů a konzultací s Komisí; při přípravě programů podpory a notifikačních formulářů),
  • spolupracuje s Komisí a poskytovateli v průběhu řízení před Komisí (např. zodpovídá doplňující dotazy Komise vprůběhu řízení, účastní se jednání s Komisí). Řízení před Komisí se týkají především oznámené veřejné podpory, protiprávní veřejné podpory, zneužití veřejné podpory a existujících režimů veřejné podpory,
  • vede evidenci poskytnutých veřejných podpor na území České republiky (do 30. 4. každého kalendářního roku je poskytovatel povinen předkládat Úřadu informace o poskytnutých veřejných podporách, podrobnosti jsou stanoveny ve vyhlášce o plnění informační povinnosti) a předkládá Komisi výroční zprávu,
  • v rámci své rozhodovací činnosti vykonává kontrolu nad plněním pravomocných rozhodnutí o veřejné podpoře vydaných Úřadem podle právních předpisů platných před účinností zákona o úpravě vztahů a rozhoduje o ukládání pokut podle tohoto zákona.

Příkladem konkrétního promítnutí komunitární legislativy v oblasti státních podpor do praxe může být čerpání prostředků na podporu podnikání poskytované ze strukturálních fondů EU – i ty jsou totiž vedle státního rozpočtu či rozpočtů orgánů územní samosprávy veřejnými prostředky a čerpání z nich podléhá pravidlům o poskytování státních podpor.

Informace o dalším vývoji v této oblasti naleznete v rubrice Státní podpory - Poslední vývoj.

Obsah:

1.      Cíl právní úpravy

2.      Právní základ právní úpravy

3.      Rekapitulace platné legislativy

4.      Nedostatky stávajícího stavu

5.      Proces inovace legislativy

1. Cíl právní úpravy

Zamezit svévolnému postupu členských států Evropské unie v oblasti státních subvencí, které mohou narušit hospodářskou soutěž na jednotném vnitřním trhu. Předmětem komunitární právní úpravy je harmonizace, v některých případech i unifikace pravidel pro poskytování takové státní podpory. Poskytovatelem podpory (tak, jak jej vymezuje kasuistika Evropské komise a judikatura Evropského soudního dvora) přitom může být nikoliv pouze stát jako takový, ale také orgán regionální nebo místní správy nebo také orgán, ve kterém stát přímo nebo nepřímo uplatňuje rozhodující vliv, jakož i o podnik ze soukromého sektoru, podnik ve veřejném vlastnictví apod.

Předmětem státní podpory přitom mohou být veškeré výhody poskytované státem, jejichž výsledkem je:

• poskytnutí hospodářské výhody jejich příjemci,
• poskytnutí výhody výběrově určitým podnikům nebo na určité výrobky,
• narušení hospodářské soutěže na jednotném vnitřním trhu EU,
• negativní ovlivnění přeshraničního vnitrounijního obchodu.

Zákaz poskytování právní podpory se vztahuje na podpůrná opatření:

• přímá: tj. dotace apod.,
• nepřímá: opatření, která poskytují podniku finanční nebo hmotnou výhodu, např. je osvobozují od poplatkové povinnosti.

2. Právní základ komunitární právní úpravy

Základ právní úpravy omezení právní podpory je obsažen ve Smlouvě o založení Evropského společenství, konkrétně v jejích následujících ustanoveních:

• článek 16 (bývalý článek 36d), který stanoví:

„Aniž jsou dotčeny články 73, 86 a 87 a s ohledem na místo, které zaujímají služby obecného hospodářského zájmu mezi společnými hodnotami Unie, a na jejich význam při podpoře sociální a územní soudržnosti, pečují Společenství a členské státy v rámci svých pravomocí a v oblasti působnosti této smlouvy o to, aby zásady a podmínky pro fungování těchto služeb umožňovaly naplnění jejich úkolů.“

• článek 36 (bývalý článek 42), který stanoví:

„Ustanovení kapitoly týkající se pravidel hospodářské soutěže se vztahují na zemědělskou produkci a obchod zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který …vymezí Rada…

Rada může zejména schválit poskytování podpor:

a)  k ochraně podniků, jež jsou znevýhodněny strukturálními nebo přírodními podmínkami;

b)  v rámci programů hospodářského rozvoje.“

• článek 73 (bývalý článek 77), který stanoví:

„S touto smlouvou jsou slučitelné podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu, nebo které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby.“

• článek 87 (bývalý článek 92), který stanoví:

„Podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušit soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem…“

Jelikož absolutní zákaz státní podpory je ale nemožný, umožňují odst. 2 a 3 tohoto ustanovení řadu výjimek, kdy je státní podpora se společným trhem slučitelná zcela a kdy může být slučitelná za určitých podmínek, a to:

„Se společným trhem jsou slučitelné:

a)  podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;

b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

c)  podpory poskytované hospodářství určitých oblastí SRN postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením;

Za slučitelné se společným trhem mohou být považovány:

a)  podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností;

b)  podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu;

c)  podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;

d) podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu;

e)  jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou.“

• článek 88 (bývalý článek 93), na základě kterého se v prováděcím Nařízení o státních podporách stanoví, že veškerá podpora a veškeré plány na poskytování podpory se musí oznámit Komisi a jejich uplatnění musí Komise předem schválit. Požadavek týkající se předběžné oznamovací povinnosti je však zmírněn Nařízením o horizontální státní podpoře, které Evropskou komisi opravňuje k tomu, aby formou nařízení vyňala z této povinnosti určité kategorie podpory, k nimž patří podpora školení a odborného výcviku, podpora zaměstnanosti, podpora malých a středních podniků a podpora nevýznamného rozsahu,
• článek 89 (bývalý článek 94), který Komisi zmocňuje k vydávání (v rámci spolurozhodování s Evropským parlamentem) potřebných prováděcích nařízení, stanovování podmínek, za nichž je prováděna notifikační povinnost a vymezování výjimek ze zákazu poskytování státní podpory.

3. Rekapitulace platné legislativy

Na základě struktury a způsobu omezení poskytování státní podpory ve Smlouvě o založení ES je koncipována sekundární komunitární legislativa, která zahrnuje:

• Obecná procesní pravidla rozhodná zejména pro řízení, vjehož rámci je rozhodováno o tom, zda poskytnutá státní podpora byla vsouladu se Smlouvou o založení ES;
• Legislativu týkající se finančních transferů a transakcí, vjejímž rámci jsou upraveny: vládní kapitálové subvence, finanční transfery směřující od státu kveřejným podnikům, poskytování státních záruk, způsob prodeje státních pozemků a pozemků veřejnoprávních korporací, pojištění vývozních úvěrů a finanční podpora voblasti přímého zdanění podnikajících subjektů;
• Pozitivní diskriminace a nařízení umožňující blokové výjimky, do jejíhož rámce spadají: tzv. zmocňující nařízení (nařízení Rady (ES) 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení ES na určité kategorie horizontální státní podpory), podpora de minimis, nařízení o blokových výjimkách stanovených pro vzdělávání, malé a střední podniky a zaměstnanost;
• Předpisy upravující vyhodnocování souhlasu pro poskytnutí státní podpory shorizontálními cíli, které zahrnují státní podporu pro výzkum a vývoj, pro oblast životního prostředí a voblasti podpory určené rizikovému kapitálu;
• Legislativa voblasti záchrany a restrukturalizace firem či odvětví;
• Pravidla pro vyhodnocení služeb veřejného ekonomického zájmu, kterým může být podpora poskytována;
• Pravidla pro vyhodnocování souhlasu kposkytnutí regionální podpory;
• Pravidla pro vyhodnocování souhlasu sposkytnutím podpory určitým odvětvím jako: poštovní služby, rozhlasové vysílání, audiovizuální produkce, energetika, loďařství a ocelářství.

Další legislativa v oblasti státní podpory:

• nařízení Rady (ES) 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o ES
• nařízení Komise (ES) 773/2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES

Z naznačených oblastí je pro oblast podnikání nejdůležitější Zmocňovací nařízení a nařízení umožňující blokové výjimky. Do tohoto okruhu spadají zejména následující komunitární právní předpisy:

• Zmocňovací nařízení - Nařízení Rady (ES) 994/98 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení ES na určité kategorie horizontální státní podpory:
• Podpora de minimis - Nařízení Komise (ES) 69/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (dále jen „nařízení o státní podpoře de minimis“): nařízení stanovuje zjednodušená pravidla pro poskytování tzv. podpory de minimis (tj. podpory malého rozsahu), jejíž výše nesmí pro jednotlivý podnik přesáhnout 100 000 EURO v průběhu tří let.
• Nařízení o blokových výjimkách:

1.      Vzdělávání:

-         Nařízení Komise (ES) 68/2001, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o EU na podpory na vzdělávání: nařízení stanoví podrobné podmínky, které umožňují poskytování státní podpory na vzdělávání (dále jen „nařízení o státní podpoře na vzdělávání“)

-         Nařízení Komise (ES) 363/2004, kterým se mění nařízení (ES) 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy (dále jen „novela nařízení o státní podpoře na vzdělávání“) o ES na podpory na vzdělávání;

 

2.   Malé a střední podniky:

-    Nařízení Komise (ES) 70/2001, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (dále jen „nařízení o státní podpoře pro malé a středním podnikům“): nařízení zejména upravuje způsob poskytování podpory malým a středním podnikům a obsahuje definici malého a středního podniku;

-      Nařízení Komise (ES) 364/2004, kterým se mění nařízení 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj (dále jen „novela nařízení o státní podpoře pro malé a střední podniky“): jedná se o novelu nařízení předchozího, která současně doplňuje rozsah jeho působnosti o podporu pro výzkum a vývoj;

-      Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 týkající se definice mikro, malých a středních podniků (vyhlášeno pod číslem C(2003) 1422)

-      Sdělení Komise – Modelová deklarace o informacích týkajících se klasifikace podniku jako MSP

-      Oprava Sdělení Komise - Modelová deklarace o informacích týkajících se klasifikace podniku jako MSP

 

3.      Zaměstnanost:

-     Nařízení Komise (ES) 2204/2002, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (dále jen „nařízení o státní podpoře zaměstnanosti“): nařízení podrobně upravuje poskytování státní podpory v oblasti zaměstnanosti;

-      Oprava nařízení Komise (ES) 2204/2002, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti

4. Nedostatky stávajícího stavu

Stávající komunitární legislativu v oblasti posuzování přípustnosti poskytnutí či poskytování státní podpory je dle Komise nutno zefektivnit a přesněji zacílit tak, aby dle nové právní úpravy bylo možno:

• Zamezit znevýhodňování ostatních soutěžitelů tím, že je státní podpora poskytnuta,
• Zaměřit poskytnutí státní podpory do sektorů, kde je jí třeba.

Za tímto účelem Komise vypracovala Akční plán Státní podpory a současně zpracovala návrhy nových pokynů a rámcových pravidel, v nichž objasňuje podmínky, za nichž lze poskytovat další formy státní podpory na podporu horizontálních cílů, a to prozatím v oblastech podpory pro:

• Regionální rozvoj,
• Ochranu životního prostředí
• Výzkum a vývoj.

5. Proces inovace legislativy

Akčním plánem pro státní podpory z roku 2005 Komise vymezila základní směry, jimiž by se revize legislativy v oblasti státní podpory měla v letech 2005 – 2009 ubírat. Stručně k obsahu Akčního plánu:

Doposud vydané pokyny Evropské komise a rámcová pravidla pro poskytování státní podpory se většinou týkaly jiných oblastí, než je provádění zmocňovacího nařízení, nařízení o podpoře de minimis a nařízení o blokových výjimkách. Více viz kapitola poslední vývoj.

Informace o dalším vývoji v této oblasti naleznete v rubrice Státní podpory - Poslední vývoj.