Evropské smluvní právo - spotřebitelské aspekty

Dění na úrovni  České republiky

Obsah:

1.      Cíl

2.      Způsob transpozice směrnic do českého právního řádu

1. Cíl

Zrovnoprávnit postavení spotřebitelů na jednotném vnitřním trhu Evropské unie, zaručit jim v rámci všech členských států EU srovnatelné postavení, a to zejména se zřetelem ke smazání rozdílů mezi spotřebiteli ze starých a nových členských států EU.

2. Způsob transpozice spotřebitelského acquis do českého právního řádu

Směrnice je právním instrumentem práva Evropských společenství, který není přímo použitelný. Je určen členským státům, které jsou povinny jej transponovat neboli převést do svých národních právních řádů ve formě vnitrostátní legislativy.

V českém právu se znění spotřebitelských směrnic promítlo následujícím způsobem:

• Směrnice o některých aspektech prodeje zboží a o zárukách (gestorem pro transpozici je Ministerstvo průmyslu a obchodu):
• zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Občanský zákoník“)
• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
• zákon č. 136/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a změně dalších zákonů
• Směrnice o ochraně nabyvatelů při dočasném užívání nemovitostí (gestorem pro transpozici je Ministerstvo průmyslu a obchodu):
• Občanský zákoník (zejména doplnění ustanovení §§ 58 – 65)
• zákon č. 367/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „novela Občanského zákoníku č. 367/2000 Sb.“)
• zákon č. 135/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
• Směrnice o ochraně spotřebitele při uzavírání smluv na dálku (gestorem  pro transpozici je Ministerstvo průmyslu a obchodu):
• Občanský zákoník,
• novela Občanského zákoníku č. 367/2000 Sb.,
• zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“),
• zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (dále jen „zákon o platebním styku“),
• zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Občanský soudní řád“)
• zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen „zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním“)
• Směrnice o ochraně spotřebitele při uzavírání smluv mimo obchodní prostory (gestorem pro transpozici je Ministerstvo průmyslu a obchodu):
• Občanský zákoník,
• Novela Občanského zákoníku č. 347/2000 Sb.
• Směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (gestorem pro transpozici je Ministerstvo průmyslu a obchodu):
• Občanský zákoník (zejména ustanovení §§ 52 – 57),
• novela Občanského zákoníku č. 347/2000 Sb.,
• zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním,
• zákon o ochraně spotřebitele,
• Občanský soudní řád
• Směrnice o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (gestorem pro transpozici je Ministerstvo pro místní rozvoj):
• zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 509/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje Občanský zákoník (byla zakotvena úprava cestovní smlouvy — §§ 852a — 852 k).
• Směrnice o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků (gestorem pro transpozici je Ministerstvo financí):
• zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 124/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách
• zákon č. 276/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách a zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty
• zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve pozdějších předpisů,
• zákon o ochraně spotřebitele,
• zákon č. 104/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992  Sb., o ochraně spotřebitele a mění zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláška č. 580/1992 Sb. Ministerstva financí České republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

Při transpozici spotřebitelských směrnic se nevyskytla žádná prodlení ani transpoziční nedostatky.

Informace o dalším vývoji v této oblasti naleznete v rubrice Evropské smluvní právo a jeho spotřebitelské aspekty - Poslední vývoj.

Dění na úrovni EU

Obsah:

1.      Cíl

2.      Nedostatky stávajícího stavu spotřebitelské legislativy

3.      Obsah spotřebitelského acquis

4.      Proces revize směrnic

5.      Projekt evropského smluvního práva

1. Cíl

Cílem stávajícího dění je modernizace stávající komunitární spotřebitelské legislativy (spotřebitelského acquis), vytvořené od poloviny osmdesátých do konce devadesátých let. V praxi se totiž projevují časté problémy způsobené neprovázaností legislativy v současném znění a její podobou nevyhovující současné podobě Evropské unie, kdy ochrana spotřebitele má být zajištěna ve srovnatelné úrovni na jednotném vnitřním trhu ve všech pětadvaceti členských zemích EU.

2. Nedostatky stávajícího stavu spotřebitelské legislativy

 V rámci revize spotřebitelského acquis vznikl jako reakce na problémy spotřebitelské legislativy projekt tzv. evropského smluvního práva, v jehož rámci má jednak dojít k revizi vybraných spotřebitelských směrnic a jednak má být utvořeno samostatné právní odvětví v rámci evropského práva.

Problémy spotřebitelské legislativy a jejich řešení

Problémů provázejících ochranu spotřebitele jako takovou je celá řada, patří k nim:

• různý výklad právních předpisů,
• různá úroveň jejich aplikace a vynucování
• fragmentace úpravy na vnitřním trhu, která úzce souvisí s minimální harmonizací
• různorodost použitého pojmosloví a odlišnosti při regulaci stejných nebo podobných otázek v jednotlivých spotřebitelských směrnicích.

Cílem původního Sdělení Evropské komise s názvem „Evropské smluvní právo a revize acquis: cesta vpřed“, které je základním podkladovým dokumentem pro probíhající revizi spotřebitelské legislativy, bylo:

• získat informace o tom, zda existuje potřeba zásahu EU vtéto oblasti,
• zjistit, zda stávající přístup harmonizace vtéto oblasti může vyřešit všechny problémy,
• označit dva hlavní okruhy potenciálních problémů:
• o rozdíly vnárodních právních řádech, které mohou působit překážky hladkého fungování jednotného vnitřního trhu,
• o jednotnost, resp. nejednotnost při aplikaci komunitárního práva, která zejména může ovlivnit konzistentnost sostatními komunitárními instrumenty.

Komise v této souvislosti načrtla čtyři možné způsoby nápravy:

• možnost nechat sílu trhu vyřešit praxí všechny možné existující problémy;
• prostřednictvím výzkumu vtéto oblasti navrhnout vývoj společných principů evropského smluvního práva;
• zlepšení existujícího práva ES voblasti smluvního práva;
• přijetí nového komunitárního instrumentu.

Změna přístupu: od minimální k maximální harmonizaci

V dosavadním pojetí evropské spotřebitelské legislativy převládal přístup tzv. minimální harmonizace.  V jejím rámci členské státy mohou při uvádění svého národního právního řádu do souladu s právem EU buď zachovat stávající (je-li plně v souladu s evropským právem) nebo přijmout novou přísnější právní úpravu, která jde nad rámec komunitární úpravy. Této možnosti členské státy v minulosti hojně využívaly.

Na základě klauzulí o minimální harmonizaci, případně přímo z formulací konkrétních ustanovení směrnic umožňujících přijmout úpravu nad stanovený rámec, došlo na vnitřním trhu EU k tomu, že se úroveň ochrany spotřebitele v jednotlivých členských státech liší zejména v těchto ohledech:

• povědomí veřejnosti o významu ochrany spotřebitelských zájmů se včlenských státech pohybuje na různé úrovni
• ochrana spotřebitele je vjednotlivých členských státech upravena různorodým způsobem.

Příčinou těchto odlišností jsou:

• právní tradice jednotlivých států či regionů
• přetrvávající rozdíly mezi starými a novými členskými státy.

V důsledku této situace přetrvávají na vnitřním trhu překážky volného pohybu zboží a služeb a účinnost směrnic jako harmonizačního nástroje je značně snižována. Proto Evropská komise zakládá nově přijímané právní předpisy na harmonizaci maximální.

Nedostatky stávajícího stavu:

3. Obsah spotřebitelského acquis

Spotřebitelské acquis zahrnuje zejména následující právní instrumenty:

• Směrnice 1999/44/ES o některých aspektech prodeje zboží a záruk na toto zboží (dále jen „směrnice o některých aspektech prodeje zboží a záruk na toto zboží“):
• cílem směrnice je harmonizace právních předpisů upravujících právní a částečně i obchodní záruky;
• směrnice se použije pro kupní smlouvy o věcech movitých, nepoužitých i použitých;
• stanoví povinnost prodávajícího zaručit shodu zboží se smlouvou po dobu dvou let od dodání zboží, přičemž vpřípadě porušení této povinnosti odpovídá prodávající za vady.
•  nároky zvad spotřebitele jsou: bezplatná oprava, výměna zboží za bezvadné, přiměřené snížení kupní ceny nebo odstoupení od smlouvy;
• členské státy mohou stanovit, aby spotřebitel informoval prodávajícího o nedostatcích do dvou měsíců od jejich zjištění;
• obchodní záruky, musejí být dle směrnice sepsány jasně a musejí uvádět práva, která dávají spotřebiteli nad rámec zákonných záruk.
• Směrnice 94/47/ES o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k dočasnému užívání nemovitostí (dále jen „směrnice o timesharingu“):
• předmětem úpravy jsou situace, kdy má určitou nemovitost či sérii nemovitostí (typicky apartmány u moře pro letní rekreaci) ve společném vlastnictví několik osob, z nichž každá má právo nemovitost užívat po určitou část roku;
• úprava se vztahuje na smlouvy s alespoň tříletou dobou platnosti, kdy užívací právo trvá nejméně jeden týden vroce;
• ochrana uživatelů-spoluvlastníků spočívá zejména vobligatorně písemné smlouvě, která poměrně velmi podrobně upraví režim užívání společné nemovitosti (určení data užívání pro jednotlivé spoluvlastníky, podmínky užívání, údržba nemovitosti);
• spotřebiteli je směrnicí přiznáno právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu v desetidenní lhůtě anebo ji vypovědět v tříměsíční lhůtě, pokud neobdržel předepsané údaje.
• Směrnice 97/7/ES o ochraně spotřebitele vpřípadě smluv uzavřených na dálku (dále jen „směrnice o ochraně spotřebitele při uzavírání smluv na dálku“):
• stanoví, že k uzavírání smluv na dálku dochází tehdy, když nejsou spotřebitel a dodavatel při uzavření fyzicky současně přítomni (objem takto uzavíraných smluv se srozvojem IT technologií rozšiřuje);
• dodavateli je směrnicí ukládána povinnost poskytnout spotřebiteli informace ve směrnici uvedené, a to jasně, srozumitelně, a sjasným uvedením účelu uzavírané smlouvy;
•  dodavatel je též povinen uvést své identifikační údaje včetně adresy určené pro případné reklamace;
•  základním právem zákazníka je právo od smlouvy ve lhůtě 7 dnů odstoupit, a to i bez udání důvodu, přičemž na tuto možnost musí být prodávajícím upozorněn;
• dodavatel musí dodávku uskutečnit do 30 dnů;
• vpřípadě nevyžádaných dodávek není spotřebitel povinen zaplatit cenu takové dodávky
• intenzivnější ochrany pak požívá zákazník, který si zboží nebo služby objednává prostřednictvím internetu (elektronické obchody ve speciálním režimu upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (tzv. "směrnice o elektronickém obchodu")
• Směrnice 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory (dále jen „směrnice o ochraně spotřebitele při uzavírání smluv mimo obchodní prostory“):
•  úprava se vztahuje na smlouvy uzavřené např. v bytě spotřebitele (kupujícího), na prezentačním zájezdu nebo u spotřebitele vzaměstnání,
• týká se zboží i služeb, ale nevztahuje se např. na smlouvy o nemovitostech, pojišťovací smlouvy nebo distribuci potravin,
• základním právem spotřebitele dle této směrnice je možnost jednostranně a bez udání důvodu od smlouvy odstoupit v sedmidenní lhůtě,
• o o tomto svém právu musí být spotřebitel písemně informován.
• Směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách“):
• Směrnice upravuje především smluvní podmínky obsahující práva a povinnosti smluvních stran vtzv. typových nebo vzorových spotřebitelských smlouvách, kde mají prodávající a dodavatelé oproti spotřebitelům značnou výhodu v tom, že podmínky definují předem a ty potom nebývají sjednány individuálně. Pokud nejsou zneužívány, jsou nicméně výhodné i pro spotřebitele;
• Směrnice vymezuje nepřiměřenost smluvních podmínek jako vlastnost, kdy v rozporu s požadavkem dobré víry působí podmínka v neprospěch spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran smlouvy;
• členským státům je uloženo v národní legislativě zakotvit, že nepřiměřené smluvní podmínky jsou neplatné a zabránit jejich dalšímu používání;
• příloha směrnice obsahuje příkladný výčet podmínek, které se považují za nepřiměřené (vyloučení odpovědnosti dodavatele, podmínky vytvářející nevýhodné postavení spotřebitele ve vztahu k dodavateli např. tím, že se vzdává některých svých práv);
• Směrnice 90/413/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (dále jen „směrnice o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy“):
• upravuje služby poskytované vsouvislosti spořádáním zájezdů, kdy cestovní kancelář poskytuje současně dva a více druhů služeb (např. doprava a ubytování nebo ubytování a průvodcovské služby) a zájezd trvá alespoň 24 hodin nebo zahrnuje alespoň jedno ubytování přes noc,
• stanoví, že smlouvy musejí být uzavírány písemně a upravuje podmínky pro jejich změny nebo odstoupení od nich,
•  informace cestovní kanceláře o připravených zájezdech, jejich ceně a ostatních podmínkách musejí být pravdivé a srozumitelné (např. informace zahrnující cenu, druh ubytování, zaplacené služby, vízové povinnosti a jiné formality atd.),
• upravuje práva zákazníka vpřípadě, že se zájezd neuskutečnil nebo že cestovní kancelář neposkytla zákazníkovi podstatnou část sjednaných služeb,
• směrnicí je zamezováno svévoli cestovní kanceláře při změně ceny zájezdu během posledních 20 dnů před odjezdem.
• Směrnice 98/6/ES o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (dále jen „směrnice o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků“):
• směrnice především ukládá obchodníkům povinnost uvádět u spotřebního zboží prodejní cenu a cenu za jednotku (u nebaleného zboží, u kterého se množství měří v přítomnosti spotřebitele, se cena uvádí pouze za jednotku);
• ceny zboží musejí dle směrnice být jednoznačné, snadno zjistitelné a zřetelně čitelné;
• členské státy však mají možnost upravit tyto povinnosti odlišně např. pro malé obchodníky, pro něž by uvedené byly povinnosti nadměrnou zátěží.

Další právní nástroji v oblasti ochrany spotřebitele:

Aktivity týkající se projektu evropského smluvního práva byly zahájeny v roce 2004, v jeho rámci má dojít k přezkumu spotřebitelského acquis. Očekává se, že tento proces přinese řešení některých problémů, které vykazuje stávající komunitární spotřebitelská legislativa.      

EC Consumer Law Compendium - přehledná databáze o transpozici osmi směrnic v oblasti ochrany spotřebitele do národních právních systémů 25 členských států EU (bez Bulharska a Rumunska).

4. Proces revize směrnic

Reakcí na výše uvedené problémy je probíhající revize spotřebitelského acquis, jejímž cílem je mimo jiné nalézt odpovídající přístup k regulaci ochrany spotřebitele na unijní úrovni. 

Základy procesu byly položeny ve Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě z 11. října 2004 nazvaném „Evropské smluvní právo a revize acquis: cesta vpřed“. Na něj navázala První výroční zpráva Komise o pokroku v oblasti evropského smluvního práva a přezkumu acquis, která již naznačila možné cesty řešení.

Ve vztahu ke spotřebitelskému právu probíhá v současnosti analýza transpozice a uplatňování vybraných směrnic v členských státech. V průběhu roku 2006 by měla být z výsledků analýzy vypracována studie, na jejímž základě vydá Komise Souhrnnou zprávu o revizi spotřebitelského acquis. Poté budou zahájeny konzultace s veřejností. Výsledkem procesu bude buď vertikální metoda revize stávajících směrnic a oblastí úpravy, nebo horizontální metoda spočívající v přijetí jednoho nebo několika rámcových nástrojů k regulaci společných rysů acquis. Tento rámcový nástroj by obsahoval definice a upravoval hlavní práva a právní prostředky spojené se spotřebitelskými smlouvami.

Stručně k nejdůležitějším kapitolám Sdělení Evropské komise Evropské smluvní právo a revize acquis: Cesta vpřed

5. Projekt evropského smluvního práva

Na základě Sdělení Evropské komise byla vytvořena síť zainteresovaných odborníků pro otázky smluvního práva, které jmenovaly členské státy. Síť je složená z expertů s vysokou odborností, členy jsou významní představitelé podniků, spotřebitelských organizací a právnických profesí. Síť zahájila svou činnost v prosinci 2004.

Informace o dalším vývoji v této oblasti naleznete v rubrice Evropské smluvní právo a jeho spotřebitelské aspekty - Poslední vývoj.