Využijme lobbying v náš prospěch

Článek publikovaný v časopise Prosperita

Přes 16 500 je počet lobbyistů, kteří u evropských institucí hájí zájmy členských států, misí ze třetích zemí, mezinárodních organizací, podnikatelů, zájmových sdružení, oborových asociací, odborů, spotřebitelů apod. Jejich náplní práce je často prosazování zájmů, reprezentace, účast v legislativním procesu, monitoring legislativy a výzev a informovanost členské základny. Pomineme-li doplňkové aktivity a soustředíme-li se na pouhé hájení zájmů, zjistíme, že se lobbyingu skutečně věnuje zhruba 15 000 osob na plný úvazek; jedna třetina z nich sídlí v Bruselu a zbývající dvě třetiny pracují v členských zemích (V Evropské komisi pro srovnání pracuje 23 000 úředníků.). Daniel Guéguen, guru evropského lobbyingu, upozorňuje ve své knize Evropský lobbying, že se může jednat až o 100 000 lobbyistů na částečný úvazek. Přestože číslo vypadá na první pohled nadsazené, v přepočtu na každý členský stát je to průměrně "pouhých" 3700 lidí. Internetový slovník Wikipedia definuje lobbování (z angl. lobby, původně předsíň, v přeneseném smyslu zájmová skupina) jako soustavné prosazování skupinových zájmů zejména v médiích, na veřejnosti, u orgánů státu a jeho představitelů. Pod definicí lobbyingu uvádí také slovo korupce. Ovlivňování a prosazování zájmů může totiž snadno přejít ve zneužívání svěřené pravomoci nebo vlivu k soukromému či skupinovému prospěchu. Podle více než dvou třetin respondentů ankety CEBRE si lidé lobbying v Čechách spojují s korupcí a nečastějším terčem lobbyistů jsou právě politici. Lobbying má však svá psaná a nepsaná pravidla. O efektivnosti etického kodexu je možné polemizovat, dodržování zásad slušného chování je však známkou důstojnosti každého lobbyisty a korektnost bezpochyby zvyšuje jeho legitimitu. Předpokladem dobrého lobbyingu na rozdíl od vnímání veřejnosti nejsou pouhé komunikační a reprezentativní dovednosti, ale především technické znalosti procedur, institucionálních vazeb a pravidel. To je také důvodem, proč se evropský lobbying na rozdíl od českého zaměřuje především na úředníky, tj. nevolené zástupce. Prosazování zájmů u Evropských institucí je vnímáno pozitivně jako způsob dosažení kompromisního stanoviska. Bruselští úředníci s lobbyisty spolupracují. Jejich otevřenost a ochota k vyjednávání může být důvodem, proč 60 % z dotázaných ankety CEBRE uvedlo, že lze Unii považovat za příležitost pro prosazení zájmů, které nelze prosadit přes národní úroveň. To je pro české podnikatele výzvou, aby se více o evropská témata zajímali a snažili je ovlivnit ve svůj prospěch. A jak se vypořádat se složitostí evropských procedur v malé a střední firmě? Pomocnou ruku podávají podnikatelská zastoupení, která u evropských institucí a platforem zastupují především malé a střední podnikatele a hájí jejich zájmy. O tom, že je lobbing podnikatelských asociací nadmíru vnímán pozitivně, svědčí i výsledky ankety, které jej hodnotí jako efektivní a opodstatněný. Podnikatelé se prostřednictvím svých zástupců mohou zapojit do konzultativních procedur a podílet se na přípravě legislativních návrhů. Sami bez svých zástupců se však mohou zapojit i prostřednictvím konzultací vypisovaných na webových stránkách Evropských institucí. Úlohou podnikatelských sdružení a asociací je podnikatelům legislativní návrhy či iniciativy vysvětlit a zhodnotit potencionální dopad na domácí podnikatelské prostředí. Jedná se o vzájemnou spolupráci, která přispívá ke kvalitě podnikatelského prostředí a mnohdy může zamezit přijetí neefektivních opatření či přebytečné administrativní zátěži. (V příštím čísle se dočtete: Proč mají nevládní organizace vyšší vliv než evropská podnikatelská zastoupení).

Alena Vlačihová