EVROPSKÁ UNIE: Snazší podnikání

Evropská soukromá společnost je příslibem efektivnějšího zakládání poboček v zahraničí
  

Evropská soukromá společnost je příslibem efektivnějšího zakládání poboček v zahraničí. 

Firmy jakékoli velikosti budou brzy moci používat jednotnou právní formu podnikání v celé EU. 

Levná, otevřená a flexibilní forma s označením Evropská soukromá společnost (SPE) umožní 

podnikatelům zakládat firmy nebo jejich pobočky se stejným vedením bez ohledu na to, ve 

kterém státě jsou umístěny. Návrh SPE předložený Evropskou komisí na konci června by měl 

na rozdíl od existující Evropské společnosti, Evropské družstevní společnosti a Evropského 

hospodářského zájmového sdružení (EHZS) plně vyhovovat malým a středně velkým firmám.

MARKETINGOVÝ NÁSTROJ

Více než 70 procent z 500 dotázaných podnikatelů v průzkumu Evropské komise (EK) z 

loňského roku považuje za hlavní překážky přeshraničnímu obchodu rozdílná národní pravidla 

v oblasti obchodního práva, zaměstnávání pracovníků a ochrany práv průmyslového a 

duševního vlastnictví. Polovina z nich pak stráví ročně 50 až 99 hodin vyřizováním administrativy 

spojené s rozdílnými právními formami. To je bezpochyby důvod, proč by více než 75 procent 

podnikatelů uvítalo jednotný legislativní rámec pro právní formu podnikání v EU bez odkazů na 

národní legislativu a flexibilní nástroj pro založení, vznik a strukturu řízení podniku. Návrh SPE, 

který je součástí balíčku opatření na zjednodušování podnikatelského prostředí pro takzvaný 

small business act (zákon o malém a středním podnikání, MSP), slibuje jednodušší a levnější 

zakládání poboček v zahraničí a jejich řízení. A také efektivní marketingový nástroj, který 

zvyšuje důvěru partnerů, dodavatelů a klientů nejen z EU, ale i z celého světa.

SNÍŽENÍ NÁKLADŮ

Jednotná právní forma by měla snížit náklady na poradenské, právní a notářské služby, 

sjednotit pravidla pro všechny a vytvořit určitou formu záruky a jistoty. Zřizovatelem by 

měla být jak právnická, tak fyzická osoba. Vznik SPE by měl být umožněn od počátku spojením, 

rozdělením nebo oddělením již existujícího podniku. Výše základního jmění SPE by měla 

odpovídat finančním možnostem MSP. Proto EK navrhuje základní jmění ve výši jednoho 

symbolického eura. Otázkou je, zda tím nebude konkurovat národním formám a nevpustí na 

trh neetické podnikatele. Základní jmění ve výši jednoho eura však nevyhovuje všem členským 

zemím a zůstává předmětem dalších jednání. V každém případě se státy dohodly, že jeho výše 

bude mnohem menší, než je tomu u Evropské společnosti (120 tisíc eur) či Evropské družstevní 

společnosti (30 tisíc eur). SPE by měla být přístupná nejen pro podnikatele provádějící 

přeshraniční operace, ale i pro ty, kteří se do takového podnikání teprve pustí. Tři čtvrtiny 

podnikatelů by také uvítaly možnost zapsat provozovnu v jiném členském státě, než ve kterém 

sídlí. Nová forma podnikání by tedy měla umožňovat přesun sídla do jiného členského státu. 

Přehled všech takto zapsaných evropských firem by bylo určitě vhodné spravovat prostřednictvím 

elektronického rejstříku pro celou EU. Zjednodušil by a zrychlil administrativu spojenou se 

vznikem a správou dat evropských soukromých společností.

PROBLÉM PRÁVNÍ FORMY

Kvůli co nejflexibilnější formě SPE by měl její koncept, který upravuje nařízení navržené EK 

letos v červnu, definovat jen nejdůležitější pravidla, jako jsou způsob vzniku, založení, řízení a 

rozhodování včetně úpravy majetkových vztahů. Pravidla pro fungování a řízení (navýšení či 

snížení kapitálu, splácení a upisování, jmenování ředitelů, jejich práva a povinnosti, hlasování a 

složení představenstva) by měly upravovat stanovy společnosti. Doporučené postupy by dotázaní 

podnikatelé uvítali v příloze nařízení. Právní forma však není jedinou překážkou příhraničních 

operací. Obchodní bariéry přetrvávají nejen v daňové, sociální a obchodní oblasti, ochraně práv 

duševního a průmyslového vlastnictví, ale i v rozdílných kulturních a jazykových podmínkách. 

Záležitosti v sociální oblasti a pracovního práva nejsou stejně jako účetnictví, insolvence a 

daňová problematika předmětem návrhu. Uvedené záležitosti bude nadále upravovat současné 

právo komunitární a národní členských států EU. Použití práva národního a komunitárního však 

musí být jasně stanoveno, aby se podnikatelské prostředí v EU nestalo ještě složitějším.