Východní partnerství (Eastern Partnership)

Vize projektu Východního partnerství vznikla v prosinci 2008, kdy Evropská komise představila návrh jeho podoby, který byl o rok později schválen Evropskou radou. Východní partnerství je součástí Evropské politiky sousedství a jeho cílem je prohloubení spolupráce, udržení stability a posílení vztahů s šesti postsovětskými republikami: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldávií a Ukrajinou.

Východní partnerství je rozděleno do dvou složek – bilaterální a multilaterální. Bilaterální vztahy jsou uskutečňovány pomocí tzv. Association Agreements, díky nimž mají jednotlivé státy možnost prohloubit vztah s EU podle individuálních potřeb a ambicí. V roce 2010 byl také zahájen program Comprehensive Institution Building Programme, jehož cílem je rozpoznat administrativní nedostatky u jednotlivých členských států, zaměřit se na jejich řešení a tím pomoci v kratší době uskutečnit potřebné reformy.

Základem multilaterální podstaty Východního partnerství jsou čtyři platformy, na nichž se schází zástupci EU se zástupci výše zmíněných republik a vyměňují si své zkušenosti. Platformy jsou následující:

Platforma I - demokracie, řádné vládnutí a stabilita;

Platforma II - ekonomická integrace a konvergence s politikami EU;

Platforma III - energetická bezpečnost;

Platforma IV - mezilidské kontakty.

Více informací o platformách naleznete zde.

Prohloubení bilaterálních a multilaterálních vztahů nabízí členům partnerství:

• uzavření nových dohod o přidružení v případě, že dostatečně ctí zásady právního demokratického státu, respektují lidská práva, řídí se principy tržní ekonomiky a udržitelného rozvoje
• postupnou integraci v oblasti hospodářství, které má být dosaženo především díky zónám volného obchodu
• snadnější pohyb osob, jednodušší vyřizování víz a uzavření dohod o navrácení nelegálních migrantů
• spolupráci při zajištění energetické bezpečnosti včetně investic do infrastruktury, zvyšování energetické účinnosti a zavedení systému včasného varování při hrozící energetické krizi
• programy podporující rozvoj hospodářský a sociální vývoj

Součástí Východního partnerství je i 5 tzv. vlajkových iniciativ, jimiž jsou:

• Integrated Boarder Management Programme – program pro zajišťování kontroly hranic
• SME Facility – nástroj pro podporu malých a středních podniků
• Integrace trhů selektřinou, energetická účinnost a politiky pro podporu obnovitelných zdrojů energie
• Jižní energetický koridor
• Společná prevence před přírodními katastrofami a katastrofami způsobenými člověkem, včetně spolupráce při jejich řešení a reakce na ně

Co se týče schůzek členů Východního partnerství, summit vrcholných představitelů se koná jednou za 2 roky. První summit se uskutečnil 7. května 2009 v Praze při příležitosti českého předsednictví v Radě EU (bližší informace o summitu lze nalézt zde, společnou deklaraci pražského summitu pak zde. Ministři zahraničí se schází jednou za rok a v rámci platforem se také konají schůzky expertů. Velice důležitou roli hraje i dialog s občanskou společností.

Příležitosti pro podnikatele

Patrně nejvýznamnějším projektem v rámci Východního partnerství, který se týká podnikání, je EAST-INVEST (bližší informace zde). Jedná se o projekt na podporu podnikání a regionálních investic, který si klade za cíl vylepšit podnikatelské prostředí v šesti postsovětských republikách, které jsou členy Východního partnerství. Jednotlivé cíle tohoto programu jsou:

• podpora přílivu přímých zahraničních investic do postsovětských republik
• posílení dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem, integrace MSP a ostatních subjektů podporujících podnikání do sítě evropských zprostředkovatelů
• usnadnění výměny osvědčených postupů mezi EU a společnostmi v zemích Východního partnerství s cílem podpořit obchodní spolupráci, přenos technologií, celních postupů a investic
• podpora organizací zastupujících MSP s cílem rozvíjet síť MSP a obchod

EAST-INVEST je iniciativou Evropské komise řízený evropskou podnikatelskou asociací EUROCHAMBRES a implementovaný prostřednictvím East Alliance (84 partnerů z EU, Turecka a zemí East Partnership). Program s celkovým rozpočtem 8 750 000 eur poběží od listopadu 2010 do října 2013 a účastnit se ho mohou konkrétní typy organizací, jako agentury pro podporu investic, obchodní a průmyslové komory, agentury pro podporu exportu, organizace zastupující MSP nebo organizace činné v podpoře investic.

Další významnou iniciativou pro podporu podnikání je návrh na vytvoření fóra Eastern Partnership Business Forum, což je jeden z hlavních cílů platformy II. Cílem fóra je zlepšení podnikatelského prostředí v členských státech, zavedení efektivních podnikových politik, přiblížení se standardům EU, zajištění lepšího kontaktu mezi podniky a využití zón volného obchodu pro větší prosperitu celé podnikatelské komunity. Na úspěšném vybudování fóra se podílí nejen Evropská komise, ale také Evropský hospodářský a sociální výbor ve spolupráci s hlavními evropskými podnikatelskými sdruženími jako EUROCHAMBRES, BUSINESSEUROPE a UEAPME.

Co se týče vzdělávacích institucí, klade si platforma IV za cíl především podporu vyššího vzdělání, mobility studentů, učitelů i výzkumných pracovníků, podporu výuky jazyků a začlenění postsovětských republik do E-twinningového programu. V rámci podpory vzdělávání Evropská komise připravuje:

• širokou informační kampaň na podporu programů Tempus (bližší informace zde) a Erasmus Mundus pro univerzity v partnerských zemích (bližší informace zde)
• E-twinningový program, který umožňuje partnerským školám spolupracovat a sdílet informace na dálku (bližší informace zde)
• začlenění partnerských zemí do programu Jean Monnet, který se zaměřuje na podporu výuky a výzkumu v oblasti evropské integrace (bližší informace zde)

Další informace: http://ec.europa.eu/external_relations/eastern/index_en.htm