Archív témat

Euro: Jedna měna - mnoho příležitostí


Euro

1. ledna 1999 byla jednotná měna euro zavedena v 11 členských státech EU. Nejprve jako virtuální měna pro bezhotovostní platební styk a účetní potřeby a o tři roky později plně nahradila národní měny v bezhotovostním i hotovostním platebním styku. V současné době je euro používáno v 19 členských státech Evropské unie, které dohromady tvoří tzv. eurozónu. Ostatní členské státy se taktéž zavázaly k zavedení jednotné měny, a to po splnění určitých podmínek. Výjimkou jsou dva členské státy – Dánsko a Velká Británie, které si vyjednaly osvobození od zavedení jednotné měny.

 

Správa eura

Po zavedení eura je za rozpočtovou politiku států eurozóny zodpovědná nezávislá Evropská centrální banka (ECB), která byla zřízena v roce 1999 právě k tomuto účelu. Jejím hlavním úkolem je zajištění cenové stability. Dále stanovuje klíčové úrokové míry, řídí množství peněz v oběhu, spravuje rezervy zahraničních měn, dohlíží nad zajištěním finančních trhů a hladkého fungování platebních systémů (zodpovědnost nesou státy eurozóny), schvaluje emise eurobankovek, monitoruje cenové trendy a posuzuje rizika ohrožující cenovou stabilitu. Dohromady s národními centrálními bankami států eurozóny tvoří tzv. Eurosystém. ECB spolupracuje i s ostatními centrálními bankami zbylých členských států a toto uskupení je označováno jako Evropský systém centrálních bank. 

 

Zavedení eura v ČR

Česká republika do Evropské unie vstoupila v roce 2004 a při svém vstupu se zavázala k zavedení jednotné měny euro. Před přijetím eura jako svého národního platidla je povinna tak jako ostatní členské státy splnit konvergenční kritéria známé jako Maastrichtská kriteria, která kladou požadavky na veřejné finance, míru inflace, stabilitu úrokových sazeb a směnného kurzu. Plnění těchto kritérií je na národní úrovni každoročně posuzováno v dokumentu s názvem „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, který vládě překládá ČNB spolu s Ministerstvem financí ČR. Podobné posouzení pod názvem Konvergenční zpráva je prováděno i na unijní úrovni, a to Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou vždy jednou za dva roky nebo na žádost kteréhokoli státu s dočasnou výjimkou na zavedení eura. Je hodnoceno nejenom plnění Maastrichtských kritérií, ale také slučitelnost národní legislativy s evropskou. 

 

Aktuální konvergenční programy ČR

Aktuální zprávy o plnění mástrichtských a konvergenčních kritérií ze strany ČR

 

Česká republika zatím nestanovila pevný termín pro přijetí eura, ale jeho zavedení plánuje provést v pěti krocích – Předpřípravná fáze, Přípravná fáze, Období duální cirkulace, Období do ukončení duálního označování, Plně funkční euro. Euro by mělo platit v hotovostním i bezhotovostním platebním styku ihned po jeho zavedení. Koordinací aktivit souvisejících s přijetím eura byla vládou ČR pověřena Národní koordinační skupinu pro zavedení eura (NKS), do jejíž kompetence spadají organizační, legislativní a technické úkoly. Národní koordinační skupina funguje v pracovních skupinách, které se věnují přípravě jednotlivých sektorů, v jejím čele stojí vládou jmenovaný Národní koordinátor. Pravidelně je také zveřejňována zpráva informující o činnosti NKS.

Základním dokumentem, který se zabývá technickou otázkou zavedení eura je „Národní plán zavedení eura v České republice“ obsahující hlavní zásady, harmonogram a institucionální zajištění.

 

Zavádění eura v ČR se řídí následujícími materiály:

  1. Obecným zákonem o zavedení eura
  2. Národním plánem pro zavedení eura

 

1. Obecný zákon o zavedení eura v České republice (základní principy)

Obecný zákon z roku 2008 o zavedení eura navazuje na základní nařízení Evropských společenství týkající se zavedení eura a je hlavním právním předpisem, který vytváří v rámci ČR předpoklady pro zajištění přechodu na jednotnou evropskou měnu. Mezi hlavními principy, na kterých bude budoucí právní úprava spočívat, patří princip kontinuity právních závazků, princip nepoškození občana či princip neutrality. Zároveň naznačuje, jakými nástroji by uvedené principy měly být realizovány, a také se zmiňuje o problémech, které bude třeba v budoucnu ještě vyřešit. V závěrečné části materiál uvádí harmonogram dalšího postupu. Vymezuje dobu nezbytně nutnou na přípravu paragrafovaného znění zákona (4 měsíce), vnitřní i mezirezortní připomínkové řízení (cca 4 měsíce), konzultace s ECB (1 měsíc), projednání Legislativní radou vlády (2 měsíce), projednávání zákona Parlamentem (7 měsíců), podepsání prezidentem ČR a zveřejnění ve Sbírce zákonů (1 měsíc). Nabytí platnosti Obecného zákona se předpokládá v době 18-24 měsíců před dnem zavedení eura a nabytí účinnosti Obecného zákona dnem zavedení eura.

 

2. Národní plán zavedení eura v ČR

Plán byl schválen usnesením vlády ČR dne 11. dubna 2007 č. 353 a obsahuje základní informace o zavedení eura v ČR, konkretizaci úkolů v jednotlivých segmentech a slovník základních pojmů. Národní plán je každoročně aktualizován. Ve zprávách o jeho plní jsou prezentovány zpracované úkoly Národního plánu, mezi něž patří zpracování vládního materiálu „Příprava právního prostředí na zavedení eura v ČR“ a metodických textů „Příprava finančního sektoru na zavedení eura“, „Doporučené postupy při duálním označování spotřebitelských cen“ a „Monitorování cenového vývoje v období zavádění eura“. Zpráva dále vymezuje úkoly pro daný rok. Významnou součástí zprávy jsou také aktualizované matice úkolů Národního plánu podle jednotlivých pracovních skupin.

 

 

Příprava právního prostředí na zavedení eura v ČR

Příprava právního prostředí na zavedení eura v ČR objasňuje dva přístupy ke změně právního řádu při zavedení eura. Jedná se buď o metodu jednorázové změny právního řádu anebo o metodu postupné změny právního řádu. Metodou jednorázové změny se přímo novelizují všechny právní předpisy, které obsahují částky v korunách ještě před přijetím eura, čímž se zajistí právní jistota občanů. Princip metody postupné změny spočívá v tom, že ministerstva nejprve zváží citlivost právních norem a s ohledem na právní jistotu občanů a podniků rozhodnou buď pro přímou novelu, nebo tzv. přímou použitelnost evropského práva. Dne 30. března 2009 vláda schválila metodu postupné změny právního řádu. Součástí dokumentu je i návrh časového harmonogramu, který popisuje časový rozsah jednotlivých etap legislativních prací při přípravách na zavedení eura.

Více informací o zavedení eura v České republice naleznete na webové stránce www.zavedenieura.cz.

 

Nová správa ekonomických záležitostí v EU

Celosvětová hospodářská a finanční krize odhalila potřebu posílení správy Hospodářské a měnové unie (HMU). Na podzim 2010 proto Evropská komise přijala balíček legislativních návrhů s cílem transformovat požadavek širšího a lepšího dohledu nad fiskálními a makroekonomickými politikami jednotlivých členských zemí v konkrétní právní nástroje. Tento balíček, který byl přijatý 29. září 2010, obsahuje nejrozsáhlejší posílení správy ekonomických záležitostí v EU (a zejména v eurozóně) od zahájení HMU. Veškeré zrevidované procesy potom integruje tzv. "Evropský semestr".

 

Nová správa ekonomických záležitostí EU obsahuje tato opatření:

1. Posílení Paktu stability a růstu

Sledování veřejných financí je nově založeno na koncepci obezřetné fiskální politiky s cílem zajistit konvergenci směrem k střednědobému cíli. Rada EU ověřuje, zda jsou členské státy v souladu s principy sledování veřejných financí a v případě výrazné odchylky může Komise vydat varování. Dále se důkladněji sleduje vývoj dluhu. Členské státy EU, jejichž dluh překročí hranici 60% HDP, by měly podniknout kroky k jeho snížení uspokojivým tempem.

KOM(2010) 522 – Nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

KOM(2010) 526 – Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

 

2. Prevence a náprava makroekonomických nerovnováh

Jedním z ponaučení z této krize rovněž je, že by se na oblast fiskální politiky nemělo pohlížet samostatně. Nový makroekonomický dohled proto zahrnuje její pravidelné hodnocení a zavádí výstražný mechanismus upozorňující na makroekonomické nerovnováhy. Komise dále zpracovává analýzu, na jejímž základě vydává pro jednotlivé země doporučení jak tyto nerovnováhy řešit. Ve vážných případech tzv. "nadměrné nerovnováhy" může Komise spustit proces přísnějšího dohledu nad nápravnými opatřeními.

KOM(2010) 527 – Nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy

 

3. Stanovení národních fiskálních rámců kvality

Rovněž by měly být posíleny národní fiskální rámce, které by měly být lépe sladěny s novou správou ekonomických záležitostí v EU. Návrhy zahrnují zajištění jednotného účetnictví, slaďování národních fiskálních pravidel a závazků plynoucích ze Smlouvy, přechod na víceleté plánování rozpočtu, atd.

KOM(2010) 523 – Směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

 

4. Účinnější prosazování

Nařízení se dále soustředí na soubor postupných sankcí udělovaných členským státům, které nejsou v souladu s eurozónou, včetně neúročených vkladů, které by byly převedeny na pokuty v případě opakovaného nedodržení.

KOM(2010) 524 – Nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně

KOM(2010) 525 – Nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně

 

Výše zmíněná legislativa se souhrně označuje jako tzv. šestibalíček („six-pack“), protože se skládá z pěti nařízení a jedné směrnice.

 

 

Ve snaze dále posílit hospodářskou a měnovou unii a zvýšit její odolnost vůči krizím byla 2. března 2012 všemi členy EU kromě České republiky a Velké Británie podepsána Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která je běžněji označována jako Fiskální kompakt. Jedná se o mezivládní dohodu, která tedy není součástí evropského práva, a která signatáře zavazuje k přijetí takové národní legislativy, která by automaticky zajišťovala nápravu příliš vysokého vládního dluhu a zároveň zavádí strop pro strukturální dluh, který nesmí přesáhnout 0,5 %. Státy také souhlasí s tím, že se budou navzájem v předstihu informovat v případě, že budou chtít zvýšit svůj stávající dluh, či pokud budou chtít zavést větší hospodářské reformy. Minimálně dvakrát do roka se také budou konat tzv. Euro summity hlavních představitelů států eurozóny.

 

V květnu roku 2013 navíc vstoupily v platnost dva právní akty (tzv. „two-pack“), jejichž cílem je ještě více posílit rozpočtový a ekonomický dohled:

KOM (2011) 0821 nařízení o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně.

KOM (2011) 0819 nařízení o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně, nebo jsou těmito obtížemi ohroženy.

 

 

„Evropský semestr pro ekonomické řízení“ je v uvedeném kontextu novou metodou práce a efektivním nástrojem pro dosažení cílů a koordinaci hospodářských a rozpočtových politik jednotlivých členských zemí EU dle závazků daných v Paktu stability a růstu (promítnutých zejména v konvergenčních a stabilizačních programech) a ve strategii Evropa 2020 (jejíž cíle reflektují národní programy reforem). Jedná se o proces systematického a cyklického posuzování pokroků v plnění uvedených závazků ještě před jejich finálním schválením parlamenty členských zemí, pro který byl stanoven jednotný časový rámec.

 

Reader z konference CEBRE konané 26. 6. 2012 na téma "Evropský semestr: Doporučení pro ČR" 

ke stažení zde 

Reader z konference CEBRE konané 25. 6. 2013 na téma "Evropský semestr II: Doporučení pro ČR" 

ke stažení zde 

 

Aktuality

 

Prohlubování hospodářské a měnové unie
Přední představitelé evropských institucí se podíleli na dokumentu Dokončení evropské hospodářské a měnové unie, jehož cílem je představit další vývoj HMU v rozmezí deseti let. Dokument byl publikován 22. června 2015 a byl rozdělen do tří fází. První fáze se zaobírá využíváním stávajících nástrojů a smluv, fáze druhá umožňuje zavádění dalekosáhlejších opatření včetně opatření právní povahy a třetí fáze předjímá přijetí ambicióznějších opatření vyžadujících změny v právním rámci EU. Předsedové se domnívají, že eurozónu nelze řídit pouze prostřednictvím spolupráce založené na pravidlech, ale je důležitá užší hospodářská integrace a odstraňování rozdílů mezi členy eurozóny.
 

Vypsání jednorázového referenda v otázce přijetí eura zamítnuto Senátem
Organizátoři Petice pro korunu, kterou iniciovali občanští demokraté, navrhli v 2014 vypsat jednorázové referendum k přijetí eura a na vyjednání trvalé výjimky. Tento návrh podpořilo 65 tisíc občanů, nicméně Senát tuto iniciativu zamítl.

 

Lotyšsko splnilo maastrichtská konvergenční kritéria

Lotyšsko požádalo v březnu 2013 Evropskou komisi o vypracování mimořádného hodnocení plnění maastrichtských kritérií. Tato konvergenční zpráva kromě hodnocení stability cenového vývoje, úrokových sazeb, hospodaření veřejných rozpočtů a měnového kurzu, také zohledňuje hospodářskou politiku a její přinos pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, konkurenceschopnost, stabilitu finančních trhů  a ekonomický růst. Všechny ukazatele Lotyšsko bez problémů splnilo a pozitivně bylo také hodnoceno připojení Lotyšska k Fiskální úmluvě. Lotyšsko se tak stane 18. zemí eurozóny a přijme euro k 1. 1. 2014.

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1877.html

 

Irové v referendu podpořili fiskální pakt

Irové 31. května 2012 podpořili evropský fiskální pakt, který je hlavní částí Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, kterou 2. března 2012 podepsali vrcholní představitelé všech členských států EU s výjimkou Velké Británie a České republiky. Cílem Paktu je posílit fiskální disciplínu v eurozóně a EU, která má spolu s dalšími ustanoveními smlouvy přispívat k užší koordinaci a konvergenci hospodářských politik. Irsko je jedinou z 25 zemí EU, které se k paktu přihlásily, kde o ratifikaci rozhodovali přímo občané. Další signatářské země smlouvu ratifikují do konce roku 2012.

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1759.html

 

Rumunsko plánuje zavést euro do roku 2015

Během konference „Ekonomické vládnutí v EU“ konané v Bukurešti představil Gheorghe Ialomiţianu, rumunský ministr financí, plán na zavedení eura v Rumunsku. Tomu se v současné době daří plnit podmínky stabilizačního programu a přijatá ekonomická opatření mu dávají šanci na splnění Maastrichtských kriterií klíčových pro možné přijetí eura. Podle plánu rumunské vlády by mělo být euro zavedeno v roce 2015. Proto byl sestaven výbor pro zavedení eura, v jehož čele stojí předseda vlády a guvernér centrální banky.

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1676.html

 

Pakt pro euro

24. března 2011 byl vrcholnými představiteli členských zemí eurozóny a šesti členskými státy EU přijat Pakt pro euro, který má za úkol dlouhodobě zajistit stabilitu eurozóny při vyšší míře ekonomické konvergence a rychlejším růstu bez vzniku škodlivých nerovnováh. Toho má být dosaženo prostřednictvím čtyř dílčích cílů, kterými jsou posílení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, udržitelnosti veřejných financí a finanční stability. Volba opatření, jejichž pomocí budou stanovené cíle splněny, je ponechána v pravomoci jednotlivých účastníků Paktu (pouze určité oblasti budou sledovány podrobněji). Plnění přijatých závazků bude hodnoceno nejvyššími představiteli zúčastněných stran, které se zavázaly ke vzájemné konzultaci důležitých ekonomických reforem mající potencionální dopad na ostatní členy.

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1659.html

 

Estonsko přijalo euro

Estonsko, pobaltský stát s 1,3 miliony obyvatel, se 1. ledna 2011 stalo sedmnáctým členem eurozóny a současně prvním postsovětským státem platícím eurem. Estonsko si přijetí eura nerozmyslelo ani navzdory krizi, se kterou se v současné době eurozóna potýká. Naopak doufá, že se změnou estonské koruny za euro přijde nejenom konec ekonomické recese, ale navíc pro své obyvatele zajistí bezpečnější půjčky a přiláká investory, kteří se obávali devalvace estonské koruny. Přestože se Estonsko minulý rok potýkalo s meziročním propadem ekonomiky o 14% a téměř pětina obyvatel je bez práce, podmínky pro připojení k eurozóně splnilo bez problémů. Prvním mužem, který si z bankomatu vyzvedl euro, byl estonský premiér Andrus Ansop. Premiér si od členství v eurozóně slibuje nová pracovní místa, vyšší penze a rychlejší rozvoj ekonomiky. O těchto výhodách je přesvědčeno o něco málo přes 50 % místních obyvatel. Estonská ekonomika patří mezi nejmenší a nejstabilnější ekonomiky Evropské unie. Tvoří pouze 0,02 % celkového HDP eurozóny, proto je v tuto chvíli mnohem podstatnější symbolický význam přistoupení Estonka než význam jeho hospodářství. Avšak i přes zanedbatelné HDP, má co nabídnout - estonský ministr financí Jürgen Ligi nabídl, že by jeho země mohla přispět na evropskou půjčku zadluženému Irsku až do výše 130 milionů eur.

 

Jak ovlivnilo zavedení eura Slovensko

Slovenská republika přistoupila do eurozóny 1. ledna 2009. Nyní s odstupem více než roku je možno zhodnotit vliv této změny na slovenskou ekonomiku. Slovenské podniky zaznamenaly v období zavedení eura poměrně výrazné zhoršení hospodářských a finančních ukazatelů. Je ovšem nutné zohlednit důsledky finanční krize, která postihla většinu zemí EU. Hlavním faktorem tohoto negativního vývoje byl globální pokles poptávky. V souvislosti s tím, že zavedení eura sebou přináší přechod od plovoucího kurzu slovenské koruny k pevně zafixovanému euru, bylo možné pozorovat pokles cenové a nákladové konkurenceschopnosti v některých vybraných segmentech sektoru služeb. Produktivní a obchodovatelný sektor představovaný zejména průmyslovou výrobou svou konkurenceschopností situaci ustál. Další oblastí slovenské ekonomiky, kterou přechod na jednotnou měnu zasáhl, byla inflace. Slovensko zaznamenalo v roce 2009 nízkou inflaci, která byla však zapříčiněna celosvětovou recesí. Zavedení eura mělo na inflaci pouze nepatrný vliv. Konkrétně lze s celkovou inflací na Slovensku pohybující se v lednu roku 2009 ve výši 2,7 procent spojovat pouze 0,2 procentního bodu v souvislosti s přechodem na euro. Jedním z důsledků vstupu Slovenska do eurozóny zvýšení cen v dopravě a gastronomii. V celkovém souhrnu však neb zavedení eura spojeno s žádným výraznějším cenovým skokem.

http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1575.html

 

Euro mělo kladný vliv na zmírnění dopadů krize, říkají euroobčané

Evropská komise provedla na začátku roku 2009 rozsáhlý průzkum veřejného mínění, jehož cílem bylo zjistit, jak Evropané vnímají roli EU při řešení současné krize. Z průzkumu vyplývá, že krize se obávají všichni obyvatelé Evropy a požadují více koordinovaných opatření ze strany EU zejména v oblasti ekonomických a finančních politik, kontroly aktivit nejdůležitějších finančních skupin, kontroly prostředků veřejných rozpočtů vynakládaných na záchranu finančních institucí a regulace finančních služeb. Obyvatelé 17 členských států si také myslí, že euro mělo kladný vliv na zmírnění dopadů krize.

http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1154.html 
 

Slováci zvládli přechod na euro výborně

Dne 20. dubna zveřejnila Komise výsledky hodnocení zavedení eura na Slovensku, které dopadly velice dobře. Slováci zvládli scénář tzv. „velkého třesku“, kdy je prostor pro platby v obou měnách vymezen na 14 dní bez větších problémů – spokojeno bylo 91% obyvatel. Zavedení zároveň nebylo spojeno s žádným významnějším inflačním dopadem a přechod na novou měnu nedoprovázel ani pocit výrazného zdražení. Zásluhu na tom z velké části má také dobře zvládnutá komunikační kampaň. 
http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1144.html

 


< zpět na archív temat