Veřejné zakázky v EU

Nové standardní formuláře pro zadavatele veřejných zakázek 11.10.2005 Evropská komise zveřejnila nové standardní formuláře, které budou sloužit zadavatelům veřejných zakázek k jejich zveřejnění. Nové formuláře reflektují nové evropské směrnice z oblasti veřejných zakázek (2004/18/EC and 2004/17/EC) a novinky v nich obsažené.

Obsah rubriky:

1. Úvodem
2. Kuchařka pro firmy - legislativa, konkrétní příležitosti, účast na veřejných zakázkách
3. Výsledky průzkumu CEBRE
4. Konference "Veřejné zakázky v EU" - březen 2005
5. Odkazy k problematice veřejných zakázek

1. Úvodem

Vstup České republiky do Evropské unie otevřel českým firmám možnost účastnit se jako rovnocenný partner veřejných zakázek ve všech členských státech EU. Že se nejedná jen tak o nějakou příležitost, dokládá hodnota projektů uskutečněných v rámci veřejných zakázek v zemích Evropské unie, která dosahuje 1.500 mld. EUR ročně neboli 16,3 % HDP Evropské unie. Pro lepší představu tato hodnota odpovídá osmnáctinásobku HDP České republiky. Zda a v jakém rozsahu české firmy této příležitosti využijí, bude však záležet především na jejich aktivitě. Dále uvedené informace by měly firmám pomoci při hledání cesty, jak se do veřejných zakázek vyhlašovaným v Evropské unii zapojit.

... zpět na seznam    

2. Kuchařka pro firmy

Základem úspěchu při účasti na veřejných zakázkách jsou čtyři věci - znalost příslušné legislativy, informovanost o vyhlašovaných veřejných zakázkách, správný přístup k nim včetně vytvoření nabídky a konečně i příslovečný kousek štěstí. V této části se jim budeme postupně věnovat těm prvním třem věcem.

Legislativa

Oblast veřejných zakázek je v rámci Evropské unie upravena několika směrnicemi. Pro veřejné zadavatele platí směrnice č. 92/50/EHS (dodávky služeb), směrnice č. 93/36/EHS (dodávky zboží) a směrnice č. 93/37/EHS (dodávky stavebních prací). Sektoroví zadavatelé z oboru vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací se při vypisování veřejných zakázek musí řídit směrnicí č. 93/38/EHS. Zásady postupu přezkumného řízení u zadavatelů určují směrnice č. 89/665/EHS (veřejní zadavatelé) a č. 92/13/EHS (sektoroví zadavatelé).
Výše uvedené směrnice tvoří základní právní rámec pro oblast veřejných zakázek, v praxi je však zapotřebí sledovat i národní legislativu jednotlivých členských států, ve kterých se chce firma ucházet o veřejné zakázky. Členské státy totiž směrnice převádí do své vnitrostátní legislativy a tím vznikají (samozřejmě v rámci daných mantinelů) různé větší či menší odlišnosti mezi jednotlivými státy. V průběhu let 2005-2006 by mělo dojít k další legislativní změně v oblasti zadávání veřejných zakázek na evropské úrovni. V první řadě se jedná o nové zadávací směrnice č. 2004/18/ES (komplexní úprava pro veřejné zadavatele) a č. 2004/17/ES (sektoroví zadavatelé) a také o nařízení stanovující jednotné formuláře pro informování o vypsání veřejné zakázky. Implementace těchto směrnic s termínem do 31. ledna 2006 vyvolá samozřejmě novelizaci národních předpisů ve všech členských zemích, včetně České republiky. Cílem legislativních novinek je zjednodušení a vyjasnění právního rámce zadávání veřejných zakázek a přizpůsobení právní úpravy potřebám moderní administrativy. Směrnice tak zavádí nové instituty, jako jsou např. centrální zadávání, soutěžní dialog, rámcové smlouvy pro veřejné zadavatele. Umožní také elektronizaci zadávání veřejných zakázek zavedením dynamických nákupních systémů a elektronických aukcí.

Konkrétní příležitosti

První otázkou, která stojí před firmou, jež se chce začít účastnit konkrétních veřejných zakázek v jiných členských státech Evropské unie, je, kde jsou vypisované veřejné zakázky zveřejňovány. Jejich nalezení totiž není to vždy jednoduché. Předně je nutno rozlišovat tzv. veřejné zakázky nadlimitní a podlimitní. Limity jsou stanoveny nařízeními Evropské komise a v současné době, ve státech, které již implementovaly nové směrnice, jsou v platnosti následující limity:

• Veřejní zadavatelé
  • 154.000 EUR - pro dodávky zboží a služeb (u centrálních státních orgánů)
  • 236.000 EUR - pro dodávky zboží a služeb (u ostatních veřejných zadavatelů)
  • 5.923.000 EUR - pro dodávky stavebních prací
• Sektoroví zadavatelé
  • 473.000 EUR - pro dodávky zboží a služeb
  • 5.923.000 EUR - pro dodávky stavebních prací

Limitní hodnoty vyjádřené v jednotlivých národních měnách naleznete zde. Pro státy, které ještě neimplementovaly výše zmíněné směrnice z roku 2004, platí ještě staré limitní hodnoty. Veškeré nadlimitní veřejné zakázky vypisované institucemi a organizacemi členských států Evropské unie a také veřejné zakázky vypisované institucemi Evropské unie (Evropská komise, Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor, …) jsou publikovány v oddílu S Úředního věstníku Evropské unie v českém jazyce. Denně je jich tam je zveřejněno v průměru 1.000. Na rozdíl od oddílů L (právní předpisy) a C (informace a oznámení), které vycházejí v tištěné i elektronické verzi, je oddíl S publikován jen ve verzi elektronické, kterou naleznete na internetu pod názvem Tenders Electronic Daily (TED). V TEDu lze velice jednoduše vyhledávat zveřejněné veřejné zakázky, předběžné informace o výběrových řízeních atd., a to podle různých charakteristik:

• typ zakázky (dodávky služeb, dodávky zboží, stavební práce)
• název nebo druh zadavatele (veřejnoprávní instituce, ústřední správa, ozbrojené síly, místní orgány, vodohospodářské, energetické, dopravní a telekomunikační odvětví, Instituce EU)
• země vypsání veřejné zakázky
• místo vypsání veřejné zakázky
• datum vypsání veřejné zakázky
• druh oznámení (výzva k vyjádření zájmu, výběrové řízení na projekt, vyhlášení pravidelných informací s výzvou k soutěži, kvalifikační systém s výzvou k soutěži, výsledky výběrového řízení na projekt, řízení o předběžných informacích, opravy, …)
• kód jednotné terminologie veřejných zakázek
• druh řízení
• fulltextové vyhledávání (možnost vyhledávání podle klíčových slov)

Vyhledané veřejné zakázky je pak možno si zaslat na e-mail nebo vyexportovat přímo na tiskárnu či do PDF souboru. Překlady oznámení o veřejných zakázkách do ostatních oficiálních jazyků Evropské unie nejsou vždy kompletní, a tak se vyplatí se vždy podívat i na oznámení v mateřském jazyce země, ve které je veřejná zakázka vypisována. Odměnou jsou často další detailnější informace než např. v české či anglické verzi.
K usnadnění hledání veřejných zakázek podle poptávané komodity slouží tzv. jednotná terminologie veřejných zakázek (Common procurement vocabulary). Ta každému výrobku nebo službě připisuje unikátní číselný kód. Papírové sáčky najdeme pod kódem 21211220-3, služby na údržbu pouličního osvětlení pak pod kódem 50232100-1.
Poněkud problematičtější je vyhledávání podlimitních zakázek. Ty jsou zveřejňovány pouze na národní úrovni dle místní právní úpravy. Zpravidla je lze nalézt v obdobě českého obchodního věstníku, případně centrální adresy. Další komplikace spočívá ve skutečnosti, že tyto zakázky jsou zveřejňovány jen v úředním jazyce dané země (např. v Rumunsku v rumunštině). Seznam těchto informačních zdrojů naleznete zde.
Monitoring vypisovaných veřejných zakázek (především těch nadlimitních) si lze objednat jako komerční službu u některých firem. V rámci svých služeb jej rovněž nabízí agentura CzechTrade.

Jak přistupovat k účasti na veřejných zakázkách

Postup samotného zpracování a předložení nabídky v rámci výběrového řízení je samostatnou kapitolou. Základním dokumentem při zpracování nabídky je zadávací dokumentace. Čas věnovaný jejímu pečlivému prostudování se určitě vrátí. Ještě před samotným zpracováním nabídky je potřeba zvážit, jestli se vůbec do něj pouštět, a to ať už z důvodu časové nebo finanční náročnosti jejího zpracování a následné šance firmy zakázku získat. Velmi podstatným faktorem, díky němuž je řada firem vyloučena z výběrových řízení, je požadovaná kvalifikace dodavatele. Ta by měla být zkoumána z několik úhlů - základní, finanční, ekonomická a technická způsobilost a konečně i způsob jejího prokázání (má firma požadované dokumenty a certifikáty?). Důležitou součástí nabídky a také taktiky při jejím podávání je zapojení případných partnerů, ať už se jedná o vytvoření konsorcia firem podávajících společnou přihlášku nebo úvahy nad možnými subdodavateli. A konečně vyústěním úspěšně absolvovaného výběrového řízení by měla být dobrá smlouva mezi zadavatelem a dodavatelem veřejné zakázky.

Další informace k oblasti veřejných zakázek můžete najít mimo jiné v publikaci vydané agenturou CzechTrade ve spolupráci se skupinou expertů Českého komitétu pro vědecké řízení "Průvodce veřejnými zakázkami v Evropské unii". Publikace provádí všemi nezbytnými administrativními, legislativními a technickými otázkami, které je potřeba udělat pro úspěšné získání a realizaci veřejné zakázky.

... zpět na seznam    

3. Výsledky průzkumu CEBRE

V průběhu listopadu a prosince 2004 uskutečnilo CEBRE ve spolupráci s portálem BusinessInfo on-line průzkum mezi českými firmami na téma veřejné zakázky v Evropské unii. Cílem průzkumu bylo zjistit znalosti firem o problematice veřejných zakázek v Evropské unii, odkud čerpají informace, s čím by v této oblasti potřebovali pomoci a úroveň jejich zapojení do veřejných zakázek v ostatních státech Evropské unie.
Průzkumu se zúčastnilo 287 firem, především menších a středních. Téměř z poloviny se jednalo o výrobní firmy, třetinu tvořily firmy z oblasti služeb a zbylými respondenty byly obchodní firmy. Mezi respondenty byly jak firmy ze sektoru zpracovatelského průmyslu, které tvořily téměř třetinu účastníků průzkumu, tak i firmy stavební, z oblasti obchodu, dopravy a spojů, apod.

Zájem by byl

Zájem účastnit se na veřejných zakázkách českým firmám určitě nechybí. Pro téměř tři čtvrtiny zúčastněných firem nejsou veřejné zakázky jako takové ničím novým. Mají s nimi zkušenosti již z domácího prostředí. S účastí v ostatních státech EU je to již slabší. V současné době je aktivních firem (ale to ještě neznamená, že již v rámci veřejných zakázek dodávají své zboží s služby) jen asi pětina. Celá polovina firem však o tuto příležitost projevuje zájem a více či méně o své účasti uvažuje a snaží se získat další informace. Necelá třetina firem nejeví zájem ani o zakázky v rámci EU, což naprosto reflektuje situaci v účasti na českých veřejných zakázkách. Určitě bude zajímavé sledovat jestli "uvažující" polovina firem své uvažování promění ve skutečnou akci a jestli budou úspěšné. Podíváme-li se, o jaká konkrétní teritoria se firmy zajímají nejvíce, výsledek příliš nepřekvapí. Největší zájem firmy projevují o okolní státy. Nejvíce v kurzu je asi díky svému velkému trhu Německo (zajímá se o něj 46 % firem), společně se Slovenskem (46 %), které je zase českým firmám velmi dobře známé ještě z dob společného státu. Navíc zde odpadá i jazyková bariéra. Tyto země jsou pak velice těsně následovány Polskem (43 %), Rakouskem (42 %) a Maďarskem (39 %). Více než třetina firem se zajímá o celé území EU.

Je to příliš byrokratické …

Častým steskem firem v oblasti veřejných zakázek je přílišná byrokracie s nimi spojená a netransparentnost procesu výběru vítězného uchazeče. Jak se však ukazuje, hlavní problémy, se kterými se firmy setkávají v oblasti veřejných zakázek, jsou stejné jako při tradičním zahraničním obchodu. Jako největší překážku firmy v téměř polovině případů uvádí chybějící osobní kontakty (46 %) v zemi pořádání veřejné zakázky. Další skupinou překážek, která je hned v závěsu, je neznalost místního prostředí (39 %) a již zmíněná přílišná byrokracie spojená s účastí na veřejných zakázkách (37 %). Již v menším měřítku se firmy musí potýkat s krátkými lhůtami pro podání nabídky, diskriminací zahraničních účastníků, velkou konkurencí dalších účastníků, netransparentností a korupcí. Poněkud překvapivě, i když jsou české firmy ve srovnání s mnohými evropskými firmami spíše menší, nemají firmy problém s tím, že by objemy veřejných zakázek byly vzhledem k velikosti příliš velké. Ale možná také českým firmám jen neschází potřebné sebevědomí.

Jak na to?

Jak se ukázalo, skrytým problémem pro účast českých firem ve veřejných zakázkách v EU by mohla být jejich neznalost procedur a legislativy s nimi spojených. Někdo možná namítne, že si firma může bez problému najmout externí právní kancelář, čímž tento handicap odstraní. Pravdou ale zůstává, že by manažeři firem ucházejících se o veřejné zakázky měli mít o této oblasti alespoň určitý přehled. Jak ale vyplývá z výsledků průzkumu, jen 12 % manažerů si o sobě myslí, že tento přehled má. Naopak více než polovina manažerů (53 %) poctivě odpověděla, že dostatek informací o legislativě prostě nemá. Zbylí manažeři (35 %) raději neodpověděli.
O kapku lepší situace, ale opravdu jen o kapku, panuje ve vyhledávání konkrétních vypsaných veřejných zakázek, kterých by se firmy mohli účastnit. Se stávající informovaností je spokojeno 16 % manažerů. Celá polovina manažerů (50 %) však připouští, že jim celá řada potenciálních obchodů proteče mezi prsty, resp. se k těmto informacím nedostanou.
Hlavním zdrojem informací (legislativy i konkrétní zakázky) pro firmy je CzechTrade, hospodářské komory a odborný tisk. U vypisovaných veřejných zakázek je významným zdrojem i Úřední věstník Evropské unie, ve kterém jsou nadlimitní veřejné zakázky publikovány.

Nejraději sami

Tak by se dal charakterizovat přístup českých firem k vytváření nabídek pro vypsané veřejné zakázky. Že by opět českým firmám nechybělo sebevědomí? Téměř polovina firem totiž preferuje samostatnou účast (46 %). Až s určitým odstupem sázejí firmy na subdodavatelskou strategii (36 %), kdy se napojí jako subdodavatel na vítěze tendru. Vytváření konsorcií není příliš populární a přiklání se k nim jen cca čtvrtina firem. Jako partnery v konsorciu o něco upřednostňují české firmy před zahraničními.

Podpora?

Z navrhovaných možností podpory firem při účasti na veřejných zakázkách v Evropské unii se největšího uznání manažerů firem dostalo cílenému monitoringu nově vypsaných veřejných zakázek podle profilu firmy, který by uvítaly téměř dvě třetiny z nich (60 %). Vytvoření informačního systému v rámci firmy, který by sledoval veškeré potenciální možnosti přece jenom není jednoduché. Hlavně, když je firma aktivní ve více zemích a zajímají ji, jak větší veřejné zakázky, které jsou uveřejňovány v Úředním věstníku EU, tak i zakázky, které jsou zveřejňovány pouze na příslušné národní úrovni. Větší zájem projevili respondenti také o pomoc specializovaných konzultantů při zpracování přihlášky do výběrového řízení (31 %) a o semináře věnující se veřejným zakázkám v jednotlivých členských zemích EU (28 %).

Kompletní výsledky průzkumu naleznete zde:

• Tisková zpráva
• Prezentace v PPT

... zpět na seznam    

4. Konference "Veřejné zakázky v Evropské unii" - březen 2005

Počátkem března 2005 uspořádalo CEBRE ve spolupráci s Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu České republiky konferenci s názvem "Veřejné zakázky v Evropské unii". Ambice konference byly trojího rázu - zaprvé prezentovat výsledky výše uvedeného průzkumu CEBRE a BusinessInfo na téma veřejných zakázek, zadruhé vyvolat diskusi o podpoře českých firem při účasti na veřejných zakázkách v jiných státech EU ze strany státu a dalších subjektů, a konečně zatřetí poskytnout firmám praktické rady pro účast na veřejných zakázkách v jiných státech EU.
Konference se zúčastnilo na 200 ředitelů a manažerů firem, zástupců podnikatelských asociací a státní správy. První část konference se věnovala představení výsledků průzkumu CEBRE, jenž doprovázel kulatý stůl o podpoře českých firem v této oblasti, do kterého se zapojili zástupci podnikatelských asociací, firem a státní správy. Druhá část konference byla věnována širšímu pohledu na veřejné zakázky, především z legislativní stránky. Třetí část konference byla zaměřena na konkrétní možnosti ucházení se o veřejné zakázky v určitých teritoriích (Německo, Slovensko), v oboru informačních technologií a fenoménu elektronických veřejných zakázek.

... zpět na seznam  

 

5. Odkazy k problematice veřejných zakázek